Očekává se, že americký prezident Joe Biden během úterního videohovoru důrazně varuje ruského prezidenta Vladimira Putina před útokem na Ukrajinu. Odborníci tvrdí, že čas, aby USA zabránily dalšímu nepřátelství mezi sousedy, se krátí. Výzva se předpokládá kolem 15:00 hodin londýnského času.
Rozšířené jsou obavy z pohybu ruských vojenských jednotek na hranici s Ukrajinou a stále agresivnější rétorika vůči Kyjevu z Moskvy. Výzva přichází uprostřed obav, že Rusko plánuje zahájit nějakou formu vojenské akce proti Ukrajině po přesunech ruských vojenských jednotek na hranici a stále agresivnější rétorice vůči Kyjevu z Moskvy.
Putin ze své strany 30. listopadu řekl, že Rusko je znepokojeno vojenskými cvičeními na Ukrajině, která se konají poblíž hranic, a řekl, že představují hrozbu pro Moskvu. Trval na tom, že Rusko může volně pohybovat vojáky po svém vlastním území, a popřel tvrzení, že by se země mohla připravovat na invazi na Ukrajinu, přičemž takové představy označil za alarmující.
Blízcí stoupenci ruské politiky však nejsou přesvědčeni, že ruské záměry vůči Ukrajině, která byla součástí Sovětského svazu až do jeho rozpadu v roce 1991, sou neškodné.
Mnoho odborníků a ukrajinských vůdců se domnívá, že Putin, který v roce 2005 prohlásil, že rozpad unie byl „největší geopolitickou katastrofou století,“ v sobě skrývá touhu obnovit sovětské impérium, přičemž Rusko se často snaží rozšířit, resp. vliv na bývalé sovětské republiky jako Bělorusko a Ukrajina. Rusko je proti aspiracím Ukrajiny na vstup do NATO a jejího souseda, EU.
Bez kompromisů?
Experti také nejsou přesvědčeni, že Biden a spojenecké státy v Evropě dokážou najít kompromis s Putinem a varují, že okno příležitosti k nalezení mírového řešení rostoucího napětí mezi Ruskem, Ukrajinou a širším Západem se zavírá.
Ruský expert Timothy Ash, vedoucí suverénní stratég rozvíjejících se trhů ve společnosti BlueBay Asset Management, uvedl, že hovor Putin-Biden bude pravděpodobně „velmi obtížný“ a že „je těžké odhadnout, odkud přijdou kompromisy“.
„Putin chce bezpečnostní záruky ohledně žádného dalšího rozšiřování NATO, statusu Ukrajiny a omezení přezbrojování Ukrajiny a přítomnosti jednotek NATO na Ukrajině. Biden je nemůže dát a Ukrajina by nikdy nesouhlasila, ledaže by pod extrémním nátlakem,“ uvedl Ash v pondělí večer. Ash dodal, že Putin si možná myslí, že nyní je nejlepší čas prosadit svou vůli na Ukrajině a Západu.
Co chce Rusko
Už týdny se objevují zprávy o nárůstu ruských vojáků na ukrajinské hranici, což jsou pohyby, které vedly generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga k varování, že členské státy NATO by se měly připravit na nejhorší, pokud jde o Rusko a Ukrajinu.
"Můžete diskutovat o tom, zda je pravděpodobnost invaze 20 % nebo 80 %, na tom nezáleží. Musíme být připraveni na nejhorší,“ řekl Stoltenberg novinářům 30. listopadu po schůzce ministrů zahraničí NATO v lotyšské Rize.
"Neexistuje žádná jistota, není jasné, jaké přesně jsou ruské záměry, a mohou se skutečně vyvíjet a měnit," dodal šéf NATO s tím, že "už to dělali dříve" s odkazem na Krym.
Rusko anektovalo Krym od Ukrajiny v roce 2014 a bylo obviněno z vyslání vojáků a zbraní na podporu proruských povstání ve dvou samozvaných republikách v oblasti Donbasu na východní Ukrajině, ačkoli to Moskva popírá.
Maxim Samorukov, kolega z Carnegie Moscow Center, v pondělí napsal, že: „Putin je mnohem otevřenější ohledně toho, co chce na Ukrajině a kam až je ochoten zajít, aby to získal.
„Za pár dní Putin řekl, že chce dohodu, která zabrání Ukrajině v tom, aby kdy vstoupila do NATO. Chce také příslib Západu, že nikdy nerozmístí vojenskou infrastrukturu NATO na Ukrajině,“ uvedl Samorukov v úvodníku. Dodal, že za poslední rok musel Kreml posílat zprávy pro USA: „Za prvé, Rusko přikládá Ukrajině prvořadý význam. Zadruhé, její trpělivost se status quo dochází a je připravena přijmout drastická opatření ke zvrácení situace.“
„Putin chce, aby se Biden konečně vypořádal s nepříjemným dilematem. Poselství je jednoduché: Washington se musí připravit na to, aby jeho partnerská Ukrajina byla zdravě vojensky poražena, což by bylo obzvláště ponižujícím opakováním nedávných událostí v Afghánistánu. Nebo může ustoupit a dosáhnout kompromisu s Moskvou ohledně Ukrajiny,“ řekl Samorukov.
Zdá se, že Kreml si nedělá žádné iluze o tom, že by první varianta způsobila obrovské náklady ruské ekonomice a mezinárodnímu postavení, dodal, „ale chce přesvědčit Spojené státy, že jsou připraveny tyto náklady nést kvůli důležitosti Ukrajiny. ruské národní zájmy."
Dotčení spojenci
Představitelé USA, Evropy a NATO všichni varovali Rusko před jakoukoli vojenskou agresí proti Ukrajině a řekli Moskvě, že by to mělo vážné politické a ekonomické důsledky, na kterou již nyní uvalují mezinárodní sankce za anexi Krymu.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina není členem NATO, vojenská aliance není povinna zemi bránit. Není tedy jisté, jak daleko by USA a EU mohly zajít, aby ochránily Ukrajinu.
Lídři Francie, USA, Spojeného království, Německa a Itálie hovořili v pondělí večer podle mluvčího Downing Street o rostoucím napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Zdůraznili potřebu zajistit jednotnou frontu tváří v tvář ruským hrozbám a nepřátelství,“ uvedl mluvčí v prohlášení s tím, že vyzývají „Rusko, aby deeskalovalo napětí, a znovu potvrdili svou neochvějnou podporu územní celistvosti Ukrajiny. “
Lídři znovu promluví po Bidenově rozhovoru s Putinem, dodal mluvčí. Videohovor Putin-Biden by se měl uskutečnit kolem 15:00 hodiny londýnského času, uvedla agentura Reuters.
Nezdá se, že by samotné Rusko do setkání vkládalo velké naděje. V pondělí, v předvečer hovoru, Kreml popsal stav americko-ruských vztahů jako „docela žalostný“, uvedla agentura Reuters.
Mezitím Rusko nadále hledá obchodní a diplomatické vztahy na východ do Asie. Putin a indický premiér Narendra Modi v pondělí podepsali více než dvě desítky smluv v různých sektorech a dohodli se na spolupráci v oblasti regionální bezpečnosti na pondělním bilaterálním setkání v Novém Dillí.
Zdroje:
cnbc.com
freepik.com