Český statistický úřad mimo jiné sleduje také hodnotu, která vypovídá o důvěře v ekonomiku. V říjnových číslech tak tento úřad přináší zprávu, že Čechům klesá důvěra v hospodářství. Češi zkrátka nevnímají současnou ekonomiku vůbec pozitivně. A není se ani čemu divit. Při pohledu na faktury za energie a účtenek za benzin a jídlo se kdekomu protáčí „oči v sloup“.
Celková důvěra v českou ekonomiku klesla tento měsíc na 89,8 bodu. Jedná se přitom o mírný pokles ze zářijových čísel. Tyto čísla česká ekonomika zažila poprvé v loňském březnu. Z časového hlediska lze konstatovat, že důvěra v českou ekonomiku klesá, i když její pokles značně zpomalil. Zprávě Českého statistického úřadu zrcadlí aktuální ekonomické dění v podobě inflace, energetické krize apod.
Důvěra lehce klesá i podnikatelům
Nejen spotřebitelé, ale i firmy ztrácí důvěru v českou ekonomiku. Tento fakt je zapříčiněn například tím, že firmy čelí nedostatku materiálů a vysokým cenám, které s sebou přinesla vojenská agrese na Ukrajině a následná inflace. Například nedostatek čipů hraje hlavní roli v automobilovém průmyslu. Firmy stojí navíc ještě před jednou nejistotou, a to je hledisko vývoje poptávky po jejich zboží a službách. Pohled na českou ekonomiku z hlediska firem není ovšem jednotný. Například firmy v průmyslu mají největší obavy, zatímco malé obchody důvěřují české ekonomice poněkud více.
Očekávání
České domácnosti se nejvíce obávají vývoje vojenského konfliktu na Ukrajině a jeho vlivu na české hospodářství. Je evidentní, že ukončení vojenské agrese na Ukrajině bude mít zásadní vliv nejen na českou ekonomiku, ale i obecně na „náladu“ domácností a jejich následujících rozhodnutí pro budoucí investice. Vzhledem ke snížené důvěře k ekonomice, lze taktéž očekávat i slabší výkon české ekonomiky. Tento trend se může projevit například v mezikvartálním poklesu HDP.
Domácnosti se vrhly na šetření
Z průzkumu vyplývá, že se Češi již méně znepokojují zvyšováních cen, i přesto ale začali měnit své ekonomické chování. Jedná se zejména o to, že české domácnosti začaly více šetřit, a to se projevuje například na poptávce po zbytném zboží. Úspory domácností se projevují i na nákupech potravin, kdy si Češi více vybírají zboží v akcích.
Na tento fakt reagují některé obchody tím, že nabízejí extrémně pod cenou jídlo, které by jinak musely již vyhodit či stáhnout z prodeje. Jeden z řetězců nabízí například bedýnky se zeleninou a ovocem, které právě stáhlo z prodejny za symbolických 25 korun českých. Tento tah ze strany obchodníků může nejenom přilákat více nakupujících, ale pomáhá i v boji proti plýtvání potravin.
„Velký vítr“ zaznamenaly také regály se zbožím, kterému těsně končí datum spotřeby.
Šetřící efekt domácností v oblasti potravin zaznamenala také potravinová banka, která již od doby pandemie zaznamenává klesající trend.
Místo restaurace domácí stravování
Nejenom při nákupu potravin se domácnosti snaží ušetřit. Roste také trend domácího vaření. Některé webové stránky, které nabízejí čtenářům návody na levné a chytré vaření zaznamenaly v poslední době několikanásobně vyšší návštěvnost. Domácímu vaření navíc nahrává také to, že zdražování zasáhlo i stravování v restauracích. Restaurace pod tlakem vyšších cen za energie a ostatní vstupy nejsou zkrátka schopny bez navýšení cen za jídlo ustát dnešní nelehkou situaci.
Právě úsporou na pořízení potravin a jejich následným efektivním zpracováním se odhaduje, že by průměrná česká domácnost mohla ušetřit i řádově několik tisíc korun českých za měsíc.
Zdroje:
csu.cz
ct24.ceskatelevize.cz
unsplash.com