Foto: Unsplash

Čeká nás prodloužení pracovního života?

Podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) by měli vlády a zaměstnavatelé spolupracovat na podpoře vícegeneračních pracovních sil. A to z toho důvodu, aby se dokázali přizpůsobit probíhajícím změnám ve světě práce, které ještě více urychlila pandemie COVID-19.

Současnost trhu práce je zaměřená na věk

Předpověď, týkající se pracovní síly ukazuje, že do roku 2050 budou pravděpodobně více než čtyři z deseti lidí v nejpokročilejších ekonomikách světa starší 50 let. Na každé dvě osoby ve věku 20 až 64 let připadne jedna osoba 65 let a více. V současnosti je to dle OECD však jedna osoba 65 let a více na každé 3 osoby ve věku 20 až 64 let. Současné politiky zaměstnanosti a důchodu, jsou často úzce spjaty s věkem pracovníků, než s jejich skutečnou pracovní schopností a individuálními potřebami. Zpráva uvádí, že ačkoliv jsou starší zaměstnanci zdravější a vzdělanější než kdykoliv předtím, jejich talent často zůstává nevyužití a přehlížený. Běžným problémem setrvává i nadále věková diskriminace. Ta omezuje výběr zaměstnání pro starší a někdy i mladší pracovníky a představuje tak pro podnik značné náklady.

Generální tajemník OECD Angel Gurría uvedl, že zaměstnavatelé musí podporovat věkově rozmanité pracoviště, pestřejší zkušenosti a talenty. To by mělo vést k přínosu obrovských výhod pracovníkům, jakožto i samotným podnikům a společnosti. Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj obsahuje tvrzení o životní úrovni, která by se v rámci OECD podstatně zlepšila zvýšením účasti starších pracovníků v zaměstnání. Krok prodloužení pracovního života by tak mohl v roce 2050 zvýšit HDP na obyvatele v průměru o 19 %. Tento předpoklad byl vytvořen v porovnání s Islandem a Novým Zélandem.

Individualitám je třeba se přizpůsobit

Místo zaměření na věk, by měla být politika trhu práce přizpůsobena různým individuálním okolnostem a kontextům. Tedy vyloučení předpojatosti podle věku během výběrových řízení a podporu věkově rozmanitých kultur, kde se všichni pracovníci cítí komfortně a jsou oceňováni bez ohledu na věk. Zpráva prokázala, že zaměstnavatelé pozitivně reagující na měnící se potřeby zaměstnanců během jejich životního cyklu a kariérní fáze, jsou více úspěšní při získávání, motivování a udržení pracovníků. Je totiž pravděpodobné, že tito pracovníci budou poté větším přínosem pro pracoviště z hlediska efektivity a produktivity.

V rámci OECD se v současnosti pouze 41 % dospělých účastní odborné přípravy týkající se zaměstnání. Zaměstnanci, kteří jsou mladší, vysoce kvalifikovaní a mají smlouvy na plný úvazek, absolvují školení s větší pravděpodobností než zaměstnanci starší. Ti jsou většinou méně kvalifikovaní a pracují na částečný úvazek. Vlády a společnosti by proto měli v zájmu zaměstnanců a jejich kariéry revidovat svůj přístup k školení a rozvoji těchto dovedností. Tak by došlo k významnému zvýšení produktivity a pomohlo by starším lidem prodloužit jejich pracovní život.

Znáte generační tandem?

Jedná se o flexibilní formu zaměstnání, na které může Úřad práce České republiky poskytnout finanční příspěvek z národního projektu Podpora forem flexibilního zaměstnávání (FLEXI). O co tedy v generačním tandemu jde? O podporu přenosu pracovních zkušeností od stávajícího zaměstnance v předdůchodovém věku na osoby bez pracovních zkušeností. Zaměstnavatelům je tak nabízena určitá podpora generační výměny a podpora mezigenerační solidarity na trhu práce.

Zdroje: oecd.org, uradprace.cz, unsplash.com

Podobné články