Pentagon na začátku listopadu uvedl, že Čína rychle rozšiřuje svůj jaderný arzenál a do roku 2030 by mohla mít v souhrnu 1000 jaderných hlavic. To vše je součást ambiciózního vojenského budování Pekingu.
Aktualizovaný odhad představuje dramatický nárůst oproti projekci uváděné v loňské zprávě China Military Power, která uvádí počet kolem 400 hlavic během deseti let.
„Během příštího desetiletí se ČLR zaměří na modernizaci, diverzifikaci a rozšíření svých jaderných sil,“ varoval Pentagon ve zprávě nařízené Kongresem s odkazem na Čínskou lidovou republiku.
„ČLR investuje a rozšiřuje počet svých pozemních, námořních a leteckých platforem pro dodávky jaderných zbraní a buduje infrastrukturu nezbytnou k podpoře tohoto velkého rozšíření svých jaderných sil,“ uvádí tato zpráva s tím, že Čína začala budovat nejméně tři zařízení pro sila mezikontinentálních balistických raket.
Čínský arzenál je ale stále zakrnělý, když to porovnáte se Spojenými státy a Ruskem, které společně vlastní majoritní podíl světových jaderných zbraních. Americké zásoby činí pro srovnání přibližně 3 750 jaderných hlavic.
Washington již dříve vyzval Čínu, aby se připojila k USA a Rusku v nové smlouvě o kontrole zbrojení. „Přestože ČLR veřejně obhajuje mírové sjednocení s Tchaj-wanem, ČLR se nikdy nevzdala použití vojenské síly. Okolnosti, za kterých ČLR historicky naznačila, že by zvažovala použití síly, zůstávají nejednoznačné a postupem času se vyvíjely,“ stojí ve zprávě Pentagonu.
Zpráva dodala, že Čína má „řadu možností vojenských tažení proti Tchaj-wanu“, včetně potenciálních leteckých a námořních blokád až po rozsáhlou obojživelnou invazi.
"Historický úkol úplného znovusjednocení vlasti musí být splněn a rozhodně bude splněn," vyjádřil se pro úplnost Si Ťin-pching v projevu z 8. října ohledně znovusjednocení Číny s Tchaj-wanem.
Zdroje: cnbc.com; unsplash