Elizabeth Warrenová varuje, že pokud Fed nezmírní zvyšování sazeb, čeká USA ničivá recese.

Letošní tempo rychlého a výrazného zvyšování úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému ohrožuje americkou ekonomiku recesí a nezkrotí horkou inflaci, uvedla ve středu pro CNBC americká senátorka Elizabeth Warrenová.

Letošní tempo rychlého a výrazného zvyšování úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému ohrožuje americkou ekonomiku recesí a nezkrotí horkou inflaci, uvedla ve středu pro CNBC americká senátorka Elizabeth Warrenová.

Demokrat zastupující stát Massachusetts poskytl rozhovor před čtvrtým zvýšením úrokových sazeb Federálního výboru pro volný trh v roce 2022. Zvýšení o 75 bazických bodů bylo všeobecně očekáváno a staví sazbu federálních fondů do rozmezí 2,25 % až 2,5 %.

Fed zahájil agresivní cyklus zvyšování úrokových sazeb, protože se snaží snížit vysokou inflaci spotřebitelských cen. Index spotřebitelských cen v USA se v červnu vyšplhal na 9,1 %, což je nejvyšší hodnota od listopadu 1981.

Mezi příčinami vysoké inflace jsou podle něj problémy v dodavatelském řetězci, epidemie COVID po celém světě, únorová invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu a "téměř monopolní společnosti, které se podílejí na zdražování".

"A zvýšení úrokové sazby nic z toho nespraví," řekla Warrenová a dodala, že předseda Fedu Jerome Powell to "přiznal" ve výpovědi před Kongresem.

"A přesto pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb, které bylo doposud historicky rychlé, agresivní a vysoké. Takže pokud to nepomůže snížit mnoho cen v naší ekonomice, může to tuto ekonomiku uvrhnout do recese," řekla. "Takže si myslím, že to je něco, co by měl Fed zvážit, a myslím, že by měl tento agresivní útok zmírnit."

Během svého tiskového brífinku ve středu odpoledne Powell uvedl, že pomalejší tempo zvyšování sazeb bude pravděpodobně vhodné, protože sazby se stávají restriktivnějšími.

Od března, kdy Fed začal zvyšovat sazby, se zvýšily o 25, 50 a 75 bazických bodů. Poslední z nich se vyrovnalo červnovému zvýšení o 75 bazických bodů, které bylo první od roku 1994, kdy v čele americké centrální banky stál Alan Greenspan.

Akcie se letos dostaly do medvědího trhu kvůli obavám, že série zvyšování sazeb přivede největší světovou ekonomiku do recese.

HDP USA se v prvním čtvrtletí snížilo o 1,6 % a druhé čtvrtletí poklesu v řadě by znamenalo tzv. technickou recesi. První údaj o HDP za druhé čtvrtletí bude zveřejněn ve čtvrtek. Podle konsensuálního odhadu Econoday by měl růst dosáhnout 0,5 %, přičemž odhady se pohybují od poklesu o 1,1 % po expanzi o 1,5 %.

"Nedávné ukazatele výdajů a výroby se zmírnily. Nicméně přírůstek pracovních míst byl v posledních měsících silný a míra nezaměstnanosti zůstala nízká," uvedl FOMC ve středečním prohlášení. Členové výboru jednomyslně odhlasovali zvýšení výpůjčních sazeb.

Fed uvedl, že inflace zůstává zvýšená a odráží nerovnováhu nabídky a poptávky související s pandemií, vyšší ceny potravin a energií a širší cenové tlaky.

Centrální banka se ve snaze bojovat s inflací a stlačit poptávku "snaží prudce zvýšit sazby tak, aby se podniky zmenšily a buď zkrátily pracovní dobu zaměstnanců, nebo je propustily. To znamená velkou bolest uvalenou na lidi," řekl Warren.

"[Musíme] mít reakce, které jsou přizpůsobeny problému. A musíme být velmi opatrní, abychom neříkali, že řešením je připravit více lidí o práci," řekla.

Zdroje: businessinsider.com, Unsplash.com

Nejnovější články