Světová banka a Evropská komise nabádají ve své zprávě, aby vlády investovaly do prevence proti katastrofám, a zabránily tak hospodářským ztrátám. Ekonomický dopad velkých povodní a zemětřesení může na základě modelové zprávy dosáhnout v některých evropských zemích 7 až 17 % HDP. Přitom investice do opatření k řízení rizik povodní, zemětřesení, vln veder a požárů podstatně převyšují náklady, které jsou obvykle dvakrát až desetkrát vyšší.

Rostoucí obavy v důsledku změny klimatu

Posílení finanční odolnosti, investice do snižování rizik a zlepšení institucionální připravenosti má ekonomický smysl. V letech 1980 až 2020 zasáhly přírodní katastrofy téměř 50 milionů lidí v Evropské unii a způsobily v průměru hospodářskou ztrátu ve výši 12 miliard EUR ročně. Očekává se, že v důsledku změny klimatu poroste intenzita a frekvence katastrof. Zpráva odhaluje rozsah potenciálních ekonomických a fiskálních nákladů na katastrofy v Evropě a nejvíce ohrožené země. Průměrně nejvyšší roční ztráty v důsledku zemětřesení zaznamenává Kypr, Řecko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. V případě povodní pak Rumunsko, Slovinsko, Lotyšsko, Bulharsko a Rakousko.

Financování dopadů přírodních katastrof

Jsou to vlády jednotlivých zemí, které nesou v Evropě velkou část nákladů po katastrofách. Průměrně každoročně pokrývají náklady v průměrné výši 16 miliard EUR. A to za pomoci přerozdělování rozpočtu, půjček, dodatečných daní a externí pomoci. V případě, že vlády tuto možnost financování nemají, mohou být dopady přírodních katastrof zbytečně vysoké. Přitom nákladově efektivní strategie financování rizika katastrof pomohou k předvídatelnějšímu, cílenějšímu a transparentnějšímu financování. Některé země zaznamenaly s tímto přístupem snížení ztrát na HDP z 0,58 % na 0,46 %. Výsledky provedené analýzy potvrdily, že investování může podstatně převážit následné náklady. A to zejména v kombinaci s uplatňováním udržitelných přístupů.

Jak tedy snížit náklady?

Je třeba budovat institucionální kapacity pro zvýšení investic do oblasti prevence a připravenosti proti katastrofám. A to zejména posílit technické a lidské kapacity agentur civilní ochrany, zlepšit dostupnost informací o rizicích katastrof a klimatických rizik v různých měřítcích. Dále také zvýšit povědomí institucí a veřejnosti o důležitosti investic do této oblasti. Pro odolnější Evropu musí země přijmout komplexní strategie financování rizika katastrof s diverzifikovanými zdroji financování na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, investovat do inteligentních a nákladově efektivních investic. Jako správný příklad zpráva uvádí včasné varování proti vysokým teplotám ve Francii anebo investice do zelených střech ve Vídni.

Zdroje: worldbank.org, pixabay.com

Podobné články