Evropská komise ve čtvrtek zvýšila svá inflační očekávání pro letošní rok. Instituce se sídlem v Bruselu uvedla, že inflace letos dosáhne 3,5 %, v listopadu očekávala hodnotu 2,2 %.
Debata o inflaci v 19členném bloku je vcelku vášnivá. Na jedné straně někteří tvrdí, že současné inflační tlaky povolí a je zapotřebí určitá míra uvolněné měnové politiky. Jiní zase namítají, že ECB (Evropská centrální banka) potřebuje zpřísnit svou měnovou politiku a to kvůli neustále rostoucí inflaci.
Guvernér Bundesbank Joachim Nagel se stal v posledních dnech druhým centrálním bankéřem a naznačil, že ECB může skutečně zvýšit své úrokové sazby ještě letos.
Evropská komise, výkonná složka EU, však i tak ve čtvrtek uvedla, že inflační tlaky v příštím roce pravděpodobně opadnou.
„Po dosažení rekordního tempa 4,6 % ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se očekává, že inflace v eurozóně vyvrcholí na 4,8 % v prvním čtvrtletí roku 2022 a zůstane nad 3 % až do třetího čtvrtletí roku,“ uvedla komise ve svém prohlášení.
„Jak pominou tlaky z omezení dodávek a vysokých cen energií, očekává se, že inflace v posledním čtvrtletí roku klesne na 2,1 % a během roku 2023 se dostane dokonce pod 2%, což je cíl Evropské centrální banky,“ dodala instituce.
Komise proto odhadla, že roční inflace v eurozóně vzroste z 2,6 % v roce 2021 na 3,5 % v roce 2022 a poté klesne na 1,7 % v roce 2023.
Vysoká nejistota
Na neshodách mezi Ukrajinou a Ruskem je závislý nejen výhled inflace, ale i veškerá ekonomika v Evropě.
"Rizika pro výhled růstu a inflace jsou výrazně zhoršena geopolitickým napětím ve východní Evropě," uvedla komise v prohlášení.
Prezident Euroskupiny Paschal Donohoe minulý měsíc rovněž varoval, že tato geopolitická rizika mohou mít významný ekonomický dopad.
Evropa je velmi závislá na zemním plynu z Ruska a část přichází na Ukrajinu potrubím. Jakákoli eskalace napětí by mohla ovlivnit obvyklé toky plynu a zvýšit náklady, což by vyhnalo inflaci ještě mnohem více směrem nahoru.
Zdroje: cnbc.com; unsplash