CPI v říjnu dosáhla 3,1 %, jak ukazují poslední statistické údaje Švédska. Jedná se o výsledek, který je výrazně na plánovaným očekáváním, které bylo 2 %. CPI je také ovlivněna změnami hypotečních sazeb, což znamená, že se může v krátkodobém horizontu značně lišit.
Vyšší náklady na energie
V růstu cenové hladiny se značně projevily vyšší ceny pohonných hmot a zvýšenými náklady na bydlení, zejména růst ceny elektřiny. Švédové si tak oproti loňskému roku za tyto služby více připlatí.
Svou roli sehrály také vyšší ceny automobilů. Současný automobilový průmysl řeší nedostatek komponentů, a to má za následek nižší dostupnost nových automobilů, což ovlivňuje i trh s ojetými dražšími vozy.
Ovšem na druhou stranu pokud by se z indexu spotřebitelských cen vypustila rostoucí cena za energie, míra inflace by byla 1,8 %.
Pandemický efekt
Pandemie přispěla do ekonomiky mnohými restrikcemi. Nejen jejich zrušení, ale i následné uvolňování mělo za následek, že cena u kulturních akcí, například u sportovních soutěží, kin, divadel nebo vstupného do tanečních klubů, výrazně stoupla. Souvisí s tím podnikatelská motivace kompenzovat jejich ztráty a zvýšená poptávka domácností, které jsou ochotny zaplatit vyšší cenu. Z hlediska krátkodobého horizontu se může tedy jednat i tzv. pandemický efekt.
Kromě již zmiňovaných cen pohonných hmot, se zdražování týkalo tako ovoce, zeleniny a nápojů. Celkově měla tak inflace dopad i do cen potravin. Z hlediska cen elektřiny se ale očekává mírné zlevnění.
Očekávání
Švédská Riksbank predikuje, že vysoká míra inflace bude jen dočasná. Tento názor ovšem nesdílí všichni představitelé finančních institucí. Inflace je pořád mírná, tzv. plíživá. Její zvýšení nemusí mít nutně dramatické ekonomické dopady. A zdravá ekonomika se s tímto umí sama vyrovnat. Teprve až od 5 % se jedná o středně vysokou inflaci, která má příčiny převážně na straně poptávky a stát tiskne moc peněz. Jestliže je míra inflace stabilní a očekávaná, nezapříčiní vyšší škody než jakákoliv jiná daň. Od 20 % se jedná o vysokou inflaci a nad 200 % o hyperinflaci a ta už je pro ekonomiku velmi toxická. Situace je ovšem stabilní a nikdo se nemusí bát v překlenutí inflace na hyperinflaci.
Neočekávané zvýšení inflace vede ještě k jednomu ekonomického faktoru, a to že taková inflace zvýhodňuje dlužníky a znevýhodňuje věřitele. Pro věřitele to totiž znamená, že si za zapůjčenou částku může pořídit daleko méně komodit a služeb než dříve, když tuto částku půjčoval dlužníkovi. Neočekávané zvýšení inflace vede i k pokřivení investičního chování, kdy způsobuje distorzi v chování lidí. Snaha uchovat bohatství vede investory uměle do riskantních a spekulativních investic.
I když pro Švédsko jsou to čísla vysoká v porovnání s ostatními si naopak vede jako jedna z nejlepších zemí. V eurozóně dosahuje inflace přes 4 % a v USA dokonce přes 6 %, což je nejvyšší inflace za posledních 30 let.
Zdroje:
Svt.se
Freepik.com