Autor: Radka Guzi

Jak firmy přispěly k inflaci?

Znehodnocování měny v podobě dnešní inflace je velmi nepříjemná záležitost, se kterou se nyní potýká nejen česká ekonomika. Inflace je na první pohled vidět na cenách komodit a služeb, zároveň ale znevýhodňuje věřitele oproti dlužníkům.Proč tu inflaci máme? A jak moc se na ni podílely také firmy?

Znehodnocování měny v podobě dnešní inflace je velmi nepříjemná záležitost, se kterou se nyní potýká nejen česká ekonomika. Inflace je na první pohled vidět na cenách komodit a služeb, zároveň ale znevýhodňuje věřitele oproti dlužníkům. Nelze se však jen zabývat následky inflace, aniž bychom se nezamysleli nad případnými příčinami. Proč tu inflaci máme? A jak moc se na ni podílely také firmy?

Podíváme-li se na firmy v rámci eurozóny, musíme začít s pátráním po odpovědi už v loňském období, kdy všechny zasáhla pandemie. Firmy byly vystaveny zcela nové situaci. Pandemie totiž způsobila, že na trhu byl nedostatek komponentů a materiálů pro výrobu, přičemž jednotlivé náklady, například náklady na dopravu, astronomicky stoupaly. Tato skutečnost vedla především k prudkému zdražování, které předčilo i očekávání ekonomů. I když se firemní zdražování již utlumuje, stále se cenotvorba pohybuje nad úrovní, která byla před pandemií.

Vstupní náklady

Firmy čelí vysokým vstupním nákladům. Mezi nejvíce stěžejními náklady jednoznačně patří cena elektřiny, plynu, pohonných hmot, nedostatek materiálů a zdražující globální doprava. Někteří ekonomové si ovšem pokládají otázku, jestli zdražování firem není více ovlivněno spíše tím, že se firmy potřebují „zahojit“ po pandemické odmlce. Vstupní náklady by pak mohly být sice logický argument, ale nemusely by představovat až tak vysoké vstupy.

Jedno je ovšem jisté, dokud budou zdražovat přímo výrobci, úlevy od inflace se zcela jistě jen tak nedočkáme.

Dynamické zdražování v EU

Letošní léto přineslo do EU značné zdražování. Tomuto zdražování napomohly například cenové tlaky v podobě produkční sféře, která se přímo dotkla konečného spotřebitele. Spotřebitel tak ucítil zvýšení cen například u spotřebního zboží nebo u cen potravin. Ze statistik vyplývá, že zdražování pomalu ale jistě opadává a předpokládá se, že jeho pokles bude mít výrazný vliv na celkovou inflaci v celé eurozóně.

Nedostupnost komponentů

Ve třetím čtvrtletí 2022 hlásilo ještě značné procento firem, že má nedostatek vstupů pro svoji výrobu. Problémy mají také například firmy, které se zabývají počítači, elektronikou, elektrickým vybavením či stroji. Naopak firmy, které se soustředí na odvětví motorových vozidel, již ohlašují lepší dostupnost polovodičů, avšak přesto více jak polovina z nich očekává růst prodejních cen.

Riziko s energiemi

Značné riziko představuje nejistý vývoj cen na energetickým trhu. Zvýšení cen energie, plynu a elektřiny dokáže razantně zamávat s celkovým zdražením firem. Firmy zejména v průmyslovém odvětví navíc převážně nedisponují většími zásobami například plynu. V případě výpadku této komodity jsou schopni udržet svůj podnik v chodu často jen v řádech několika dní.

Vliv pandemie

Pandemický šok, který firmy utrpěly díky koronaviru měl ale za následek i to, že výrobci změnili svoje chování. Ve snaze vyrovnat se s tak obrovským nákladovým šokem, se firmy chopily ihned první příležitosti ke zdražování. K této změně chovaní se přidala špatná dostupnost materiálů, energetická krize, a tak jsme se stali svědky historicky nejrychlejšího zvyšování cen u firem v celé Evropské unii.

 

Zdroje:

cnb.cz

unsplash.com

Nejnovější články