Státní rozpočet je více než napjatý a již od loňského roku, kdy vláda čelila pandemické krizi, není státní rozpočet ve správné a zdravé kondici. Vojenská agrese Ruska a energetická krize se dále podepisují na politických rozhodnutích, která taktéž přispívají k velké nerovnováze státního rozpočtu. Na otázku, jak najít finanční prostředky pro chod státu, se snaží politici odpovědět novými mimořádnými daněmi, které by se měly týkat především bank a energetických společností.
Vládní řešení na snížení schodku státního rozpočtu by mělo představovat zdanění mimořádných zisků bank a energetických společností. Objevují si návrhy na tuto daň, a to ve výši až 60 %. Politici si od tohoto zdanění slibují, že získají až 100 miliard korun českých. Analytici odhadují, že tato daň z mimořádných zisků by banky měla přijít na 25 miliard korun českých a zbylé tři čtvrtiny financí mají přinést do státního rozpočtu energetické firmy.
Stát od tohoto měsíce začne plošně přispívat domácnostem na výdaje spojené s energiemi, toto rozhodnutí by mělo stát přibližně 50 miliard korun českých. Nabízí se úvaha, že tento státní příspěvek zaplatí banky a energetické společnosti, které sami úspěšně ustály aktuální ekonomická úskalí.
Nezaplatí to ve finále opět spotřebitel nebo zákazník?
Chování politických představitelů se velmi podobá rčení: „bohatým bral a chudým dával“. Stát na jedné straně rozdává plošné příspěvky například na energii i těm, kteří jej nepotřebují a na druhou stranu hledá, jak tyto svá rozhodnutí zaplatit. A kde jinde brát než u těch, kteří přece prosperují? Je opravdu správné trestat ty, kteří udělali správná podnikatelská rozhodnutí, která jim přinesla úspěch v byznysu?
Může se nabízet i myšlenka, že se jedná o „zlé“ společnosti, které jen vydělávají na „obyčejných“ lidech. Otázka ovšem zní, jestli celé toto zdanění neodnesou koneční zákaznici? Při představě, že by vás někdo „potrestal“ za úspěšné obchodování, nesnažili byste se vymyslet novou cestu, jak peníze získat zpět? Tyto společnosti navíc disponují zkušeným managementem, pro který není těžké najít nová řešení.
Velmi snadno se tak z celé situace může stát, že takto elegantní řešení státu následující rok zaplatí obyvatelé na dražších půjčkách a poplatcích u těchto společností. Tyto společnosti navíc zaměstnávají poměrně dost zaměstnanců a takováto státní rozhodnutí mohou také způsobit to, že tyto firmy, prostě přestanou mít „chuť“ už u nás podnikat. Není ani vyloučeno, že by tento vládní krok nepřiměl tyto společnosti odčerpávat své finance do jiných států, kde by je využily například na investice.
Projednávání návrhu
Návrh mimořádného zdanění měl být projednán již ve středu 5. října 2022, i přesto k tomu ale nedošlo. Podle vyjádření premiéra by tento návrh mohl být schválen během letošního podzimu a platit by mohl od ledna příštího roku. Návrh zákona by měl předložit ministr financí Zbyněk Stanjura.
Návrh by měl být koncipován tak, že například bankám budou zachovány zisky, které měly v letech 2018 až 2021 a k této částce by se ještě připočetlo 25 %. To znamená, že zisky přesahující tento výpočet by byly následně zdaněny zmíněnými 60 %. Z tohoto přístupu výpočtu je patrné, že by se daň z mimořádného zisku měla týkat především šesti největších českých bank.
Bankovní asociace slovy pana Juchelky se k situaci vyjádřila tak, že se jedná o „škodlivé zdanění,“ které bude mít negativní dopady pro celou českou ekonomiku. Navíc se jedná podle asociace o nesystémové řešení. Správci veřejných financí by se měli dívat na státní rozpočet spíše dlouhodobější optikou, nikoliv krátkozrace čelit jednotlivým nepříjemným aspektům.
Rozšiřující informace o tomto návrhu by měly přijít v následujících dnech a týkat by se měly jak bank, tak energetických společností, těžařských podniků a rafinérií.
Zdroje:
ct24.ceskatelevize.cz
unsplash.com