Více než 180 000 lidí je dlouhodobě nezaměstnaných, zatímco skutečně dlouhá období nezaměstnanosti se stále zvyšují. Nižší mzdy jsou návrhem, který obhajují někteří ekonomové, aby se tato skupina dostala na trh práce. Ovšem odborům se něco takového nelíbí.
Jde o snížení mezd těch pracovních míst, která již mají nejnižší dohodnuté mzdy na trhu práce, aby se usnadnilo získávání dlouhodobě nezaměstnaných do zaměstnání. Skupina, kde je osm z deseti považováno za skupinu se slabou konkurenceschopností podle švédské veřejné služby zaměstnanosti.
Laureát Nobelovy ceny Davis Card
Letošní laureát Nobelovy ceny, Davis Card, chce zvýšit nízké mzdy ve své domovské zemi, Spojených státech, pro snadná pracovní místa. Domnívá se však, že nejnižší mzdy ve Švédsku jsou příliš vysoké a měly by být sníženy, aby se vytvořilo více nekvalifikovaných pracovních míst.
„Myslím, že je to dobrý nápad, často existují varianty, kdy například mladí lidé dostávají nižší mzdy,“ uvádí David Card, když se s ním SVT setkává na Berkeley University v Kalifornii v USA.
Ze 700 kolektivních smluv ve Švédsku, tj. mzdových dohod mezi odbory a zaměstnavateli, obsahuje jen něco málo přes třetinu, tedy 36 procent, úrovně nejnižších mezd. Často se jedná o pracovní místa organizovaná odbory, které nechtějí vidět snížené mzdy.
„Vidíme, že je to špatná cesta. Není to zaměstnavatel, který najímá, aby byl laskavý, ale najímáte, protože potřebujete pracovní sílu. Na základě toho musíme vybavit pracovní sílu, která existuje,“ informovala předsedkyně představenstva Susanna Gideonsson.
Žádný zázračný lék
To, co je považováno za švédská pracovní místa s nízkými mzdami, jsou často na těchto úrovních platů pro osoby ve věku 19 a více let. Ti, kteří pracují v hotelech a restauracích, mají nárok na plat těsně pod 19 000 SEK měsíčně. Uklízeč v budově má počáteční plat 22 000 SEK měsíčně. Každý, kdo pracuje v obchodě, třeba ve skladu, dostane měsíčně 22 500 švédských korun.
Lars Calmfors je profesorem ekonomie. Je pro nová pracovní místa s nízkými mzdami a chtěl by, aby byla kombinována s různou podporou, ale nevidí přímou podlahu pro to, o kolik by měly být sníženy nejnižší mzdy. „Záleží na tom, kolik efektu chcete dosáhnout. Není to zázračný lék, ale jako doplněk k dalším věcem si myslím, že by mohl přispět,“ uvádí Lars Calmfors.
Boj s nezaměstnaností a otázka výši mezd je velmi citlivé téma. A k otázce je zřejmě zapotřebí přistupovat s jistou obezřetností. Myšlenka snížení výše mezd na straně druhé, ale doplněné o jiné podpory, výhody či benefity by mohly ukázat novou cestu, která by pomohla s nezaměstnaností. Nutno podotknout, že nezaměstnanost nelze zcela vymýtit a její snížení na minimum také není pro ekonomiku zcela zdravé. Určitá míra nezaměstnanosti je naprosto žádoucí pro rozvoj a dynamiku firem.
Otázka výše mezd je také aktuální pro dnešní dobu, kde de facto celý svět začíná pociťovat zvýšení cenové hladiny a na vlastní kůži poznává inflaci. K čemu jsou totiž vyšší mzdy, když si za ně domácnosti mohou pořídit daleko méně služeb a komodit.
Zdroje:
svt.se
unsplash.com