Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že poplatky Uberu za „čekací dobu“ diskriminují zdravotně postižené cestující, kteří potřebují více než dvě minuty na to, aby se dostali do auta. Říká, že Uber se musí řídit zákonem o Američanech s postižením (ADA). Uber však uvedl, že poplatky za čekací dobu se neměly vztahovat na handicapované jedince a že poplatky vrací.
Kristen Clarke, asistenční generální prokurátorka divize občanských práv ministerstva spravedlnosti, uvedla, že cílem žaloby bylo vyslat „silnou zprávu, že Uber nemůže postihovat cestující se zdravotním postižením jen proto, že potřebují více času na nasednutí do auta“.
Uber a další společnosti, které poskytují přepravní služby, „musí zajistit rovný přístup pro všechny lidi, včetně těch s postižením,“ dodala. Uber však uvedl, že nesouhlasí s tím, že jeho politika je v rozporu se zákonem ADA. Mluvčí uvedl, že společnost jednala s ministerstvem spravedlnosti před „překvapivým a neuspokojivým“ soudním sporem. Poplatky za čekací dobu nebyly "nikdy určeny pro handicapované, kteří jsou připraveni na určeném místě vyzvednutí, ale potřebují více času, aby se dostali do auta," řekl.
Uber měl systém vrácení poplatků za čekací dobu handicapovaným, kdykoli firmu upozornili, že jim byly účtovány poplatky, uvedl mluvčí. "Po nedávné změně z minulého týdne bude mít každý handicapovaný, který potvrdí, že je zdravotně postižen, nárok na automatické prominutí poplatků," dodal.
Uber začal cestujícím účtovat čekací doby na řidiče. Firma tvrdí, že se handicapovaným účtuje v průměru méně než 60 centů a že výlety bezbariérové nebo Uber Assist nemají ve výchozím nastavení žádné poplatky za čekací dobu. Není to poprvé, co se Uber kvůli problémům se zdravotním postižením ocitl v horké vodě. V dubnu bylo nařízeno zaplatit slepé ženě v San Franciscu 1,1 milionu dolarů poté, co jí byla 14krát odmítnuta jízda. Ve Spojeném království paralympijský medailista Jack Hunter-Spivey v září řekl, že Uber a další taxikáři pravidelně odjížděli, když viděli, že je vozíčkář.
Studie University of Tennessee zjistila, že zdravotně postižená osoba v USA potřebuje o 28 % vyšší příjem, aby dosáhla stejné životní úrovně jako osoba bez postižení.
Maria Town, prezidentka a výkonná ředitelka Americké asociace lidí se zdravotním postižením (AAPD), která má dětskou mozkovou obrnu, řekla BBC, že postižení lidé často čelí „neúměrné ekonomické zátěži, často v důsledku skutečností, které nemohou změnit ani kontrolovat“.
Kromě vyšších nákladů na zdravotní péči, zdravotnický materiál a nástroje přístupnosti přidává praxe uplatňování zvláštních poplatků za služby, jako je donáška potravin nebo čekací doby na spolujízdu, další „daň“ pro zdravotně postižené spotřebitele, řekla.
Ukončení praxe účtování poplatků za čekací dobu pro zdravotně postižené by bylo „krokem správným směrem k ekonomické rovnosti a důstojnosti“, dodala paní Townová.
Zdroje: bbc.com, pexels.com