Na Rusko se valí ze všech stran různé druhy sankcí, které mají cíl zasáhnout Rusko a ochromit jej. Tyto zásahy mají dát Rusku navíc jasně najevo, že jeho kroky nejsou nikterak tolerovány. Může ovšem samotné Rusko, respektive kroky jeho prezidenta, zastavit tyto ekonomické zásahy?
Globální propojení má plno přínosů, nese s sebou ovšem také určitou zranitelnost, a to právě v podobě těchto sankcí, které dokáží přetrhat ekonomické vazby a způsobit nemalé škody. Kromě ekonomických sankcí reagují na aktuální události také společnosti a podniky. V posledních týdnech totiž dochází k extrémnímu odlivu firem z Ruska. Tento fenomén je velmi unikátní a sledujeme jej takřka poprvé v ekonomické historii. Odchod firem je zejména ze dvou hlavních důvodů. Některé společnosti daly přednost etice před ekonomikou na jiné firmy vyslyšely vlnu tlaku a požadavků na odchod z Ruska od svých spotřebitelů. Tak jako tak, v současné době to i podniky, které v Rusku zůstaly ne mají vůbec lehké. Musí se potýkat s klesající sílou ruské měny a čelit politickým dopadům Ruska.
Rusko ale jako jiné státy také hospodaří jako samostatný subjekt, který může uzavírat například smlouvy o úvěru. Již v následujících dnech má ruská vláda zaplatit v přepočtu více než 100 milionu dolarů na úrocích ze zahraničních cenných papírů. A tyto úroky mohou být velmi bolestné pro Rusko. Mohou být až likvidační? Pokud stát není schopný dostát svým finančním závazkům, může to skončit až samotným finančním bankrotem státu. Tato situace je velmi závažná a má své dopady včetně těch ekonomických. Dané úroky se ovšem musí zaplatit a při současné situaci Ruska je zřejmé, že s jejich zaplacením bude mít Rusko obrovské problémy. Rusku totiž není dovoleno v tuto chvíli přesouvat nebo obchodovat v dolarech, což může být předzvěstí, že dané úroky nebude moci Rusko zaplatit. V takovém případě může opravdu dojít, že Rusko oficiálně zbankrotuje.
V historii Ruska se ovšem nejedná o první precedent. Před více než 100 lety Rusko také zastavilo své zahraniční platby, a to tehdy, když komunisti odmítli zaplatit velký zahraniční dluh Ruska po roce 1917. Jejich argumenty spočívali v tom, že se nejedná o jejich dluhy, nýbrž o dluhy samotného cara. Nejen ekonomické důsledky byly obrovské a přispělo k izolaci Ruska před okolním světem.
Také v roce 1998 mělo Rusko problémy se splácením svých dluhů, jednalo se přitom o dobu, kdy Rusko čelilo finanční a měnové krizi. Nyní v roce 2022 se situace může opakovat, kdy při splácení úroků z dolarových půjček, může být Rusko neschopné splatit své závazky. Pokud situaci zvládne, bude to zřejmě pouze s velkými obtížemi.
Problém zmiňovaného dluhu se na první pohled nemusí zdát být velký. Jenomže přihlédneme-li k situaci, že jej Rusko bude splácet nejspíše v rublech, které navíc ztrácejí svoji hodnotu, už se to jako marginální dluh nemůže jevit. Přepočítáme-li to na naši měnu, můžeme hovořit přibližně o 3 600 miliard Kč, a to už není zanedbatelná suma.
Ruská vláda stále tvrdí, že k zaplacení úroků bezpochyby dojede, jenomže uvízla v sevření ruské měny. Ačkoliv má Rusko na zaplacení téměř měsíc, někteří finančníci se již nyní domnívají, že je velmi pravděpodobné, že platby z Ruska na zaplacení dluhu budou zřejmě pozastaveny. Tato situace může znamenat, že ti, kteří zapůjčili finanční prostředky Rusku a jejím firmám utrpí velké úvěrové ztráty.
Z globálního a dlouhodobého hlediska by tato situace měla velký dopad, a to na mezinárodní úrovni. I pro ruské občany by to znamenalo velmi nepříjemné následující období.
Zdroje:
svt.se
unsplash.com