Foto: Unsplash

Nejen Rusko - i Čína přispívá k vyšší inflaci ve světě, uvádí zpráva

Podle Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku je Rusko viníkem války s Ukrajinou, která způsobila krizi v oblasti potravinové bezpečnosti a zvýšila ceny energií, ale také Čína podnikla - pod dohledem - kroky ve třech oblastech, které zhoršují inflaci na celém světě.

"Ruská válka na Ukrajině si v regionu vybrala šokující daň," napsali analytici PIIE Chad Bown a Yilin Wang. "Přispěla také ke globální potravinové krizi, protože Rusko blokuje vývoz životně důležitých hnojiv, která potřebují zemědělci jinde, a role Ukrajiny jako zásobárny chleba pro Afriku a Blízký východ byla zničena."

"Existuje však ještě jedno, nedoceněné riziko pro globální potravinovou bezpečnost," napsali minulý týden v poznámce.

Analytici vyzdvihli omezení a cla uvalená Čínou na dvě hlavní komodity - hnojiva a vepřové maso.

Čínská omezení se rozšířila nejen na potraviny. Asijský gigant, který je jedním z největších světových výrobců oceli, také zavedl omezení pro tento materiál, uvedl washingtonský think tank.

Všechny tyto kroky podle zprávy vedly ke zvýšení cen v jiných zemích, i když z nich měli prospěch čínští občané.

"Problém Číny spočívá v tom, že se stále chová jako malá země. Její politika má často kýžený efekt doma - například snížením vstupních nákladů pro průmysl nebo jednu skupinu čínských zemědělců nebo zvýšením výnosů pro jinou skupinu," napsali analytici.

"Mohou však být také "žebráním u sousedů", kdy Čína volí politiku, která řeší domácí problém tím, že jeho náklady přenáší na lidi jinde," dodali.

Ceny hnojiv v Číně a ve světě začaly růst v loňském roce v důsledku silné poptávky a vyšších cen energií, ale od té doby se ještě zvýšily v důsledku rusko-ukrajinské války.

Loni v červenci úřady nařídily velkým čínským firmám, aby pozastavily vývoz hnojiv, "aby zajistily zásobování domácího trhu s chemickými hnojivy", uvedla PIIE. V říjnu, kdy ceny nadále rostly, začaly úřady nařizovat dodatečnou kontrolu vývozu.

Omezení pokračuje i v letošním roce a má trvat nejméně do konce léta, uvedla agentura Reuters.

"Tato kombinace netarifních překážek vedla k prudkému poklesu čínského vývozu hnojiv. Vzhledem k tomu, že více produkce zůstalo doma, ceny čínských hnojiv se vyrovnaly a od té doby dokonce začaly klesat," napsali analytici.

To je v ostrém kontrastu se situací ve světě, kde ceny hnojiv nadále rostou více než dvojnásobně oproti předchozímu roku, uvedl think tank.

Podle PIIE činil podíl Číny na celosvětovém vývozu hnojiv 24 % u fosfátů, 13 % u dusíku a 2 % u potaše - před omezeními.

Analytici PIIE uvedli, že rozhodnutí Číny stáhnout dodávky hnojiv ze světových trhů pouze "přenáší problém na ostatní".

Dodávají, že když je méně hnojiv, vypěstuje se méně potravin, a to "těžko může přijít v horší dobu", vzhledem k tomu, že rusko-ukrajinská válka již ohrožuje celosvětové zásobování potravinami. Rusko a Ukrajina jsou významnými vývozci plodin, jako je pšenice, ječmen, kukuřice a slunečnicový olej.

"V této kritické chvíli musí Čína udělat více, nikoli méně, aby pomohla překonat potenciální humanitární problém, který může vzniknout v mnoha chudých zemích dovážejících hnojiva a potraviny," uvádí se ve zprávě.

Ceny oceli v Číně i ve světě v posledních několika letech zrychlily, protože země oznámila, že sníží domácí výrobu oceli, aby splnila dekarbonizační cíle.

Aby se snížily prudce rostoucí ceny na domácím trhu, zrušily úřady v loňském roce zákaz dovozu ocelového šrotu. Zavedly také několik kol vývozních omezení a zvýšily vývozní daně na pět ocelářských výrobků.

Do března letošního roku byly ceny oceli v Číně o 5 % nižší než před zavedením omezení.

"Stejně jako v případě hnojiv však k tomuto poklesu došlo na úkor zbytku světa, kde ceny mimo Čínu zůstávají vyšší," uvedli analytici PIIE. "Obavy vzbuzuje rozšiřování klínu mezi světovými a čínskými cenami oceli, který se objevil od ledna 2021."

Celosvětově vyšší ceny vepřového masa se začaly projevovat v roce 2018, kdy Čínu, která tehdy produkovala polovinu světové nabídky vepřového masa, zasáhla rozsáhlá epidemie afrického moru prasat.

To zemi přimělo k vyřazení 40 % stáda, což způsobilo, že se ceny vepřového masa do konce roku 2019 více než zdvojnásobily. Podle PIIE následovaly světové ceny, které vyskočily o 25 %, protože Čína dovezla více vepřového masa a stáhla dodávky z trhů.

"Čína snížila tlak na ceny na domácím trhu počínaje rokem 2019 tím, že využila dovoz, než jej nedávno zastavila. Tato politika ovlivnila zbytek světa," napsali analytici PIIE.

Peking také v roce 2020 snížil cla na dovoz vepřového masa, což pravděpodobně způsobilo, že spotřebitelé v jiných zemích v důsledku poklesu nabídky pocítili vyšší ceny, uvedl think tank.

V letošním roce však úřady tyto sazby opět zvýšily, protože problém s prasečím morem se zmírnil.

"Potenciální nezamýšlená výhoda se projeví, pokud v současném prostředí vysokých světových cen masa čínské clo nečekaně uvolní světové dodávky a pomůže zmírnit tlak na ceny vepřového masa, kterému čelí spotřebitelé mimo Čínu," uvádí zpráva.

Zdroje: cnbc.com, Unsplash.com

Podobné články