Jak se globální mocnosti snažily a snaží zabránit válce mezi Ukrajinou a Ruskem, bylo Německo často obviňováno nejen z toho, že se neujalo vůdčí role v diplomatických snahách, ale také z toho, že aktivně nepomáhá bránit Ukrajinu před možným útokem.
USA a Velká Británie patří například pro srovnání mezi země, které poslaly na Ukrajinu vojenskou techniku. Chtějí tak zabránit možnému útoku ze strany Ruska. Rusko však popírá, že by takový krok plánovalo, přestože v oblasti mobilizovalo spoustu vojáků.
Německo ale odmítlo poslat pomoc. To vedlo k obviněním, že Ukrajině – která není členem EU ani NATO, ale je přesto geograficky v rámci Evropy – neprokázalo dostatek solidarity.
Andrij Melnyk, ukrajinský velvyslanec v Německu, v pondělí řekl, že Německo se musí „probudit“ aby vidělo nebezpečí, kterým Ukrajina čelí.
“Myslíme si, že svět se stává nebezpečnějším a Německo jako největší evropská země a nejsilnější ekonomická velmoc si nemůže dovolit zůstat neutrální a dál nic nedělat a užívat si pohodlný život,“ řekl Annette Weisbach v Berlíně.
„Německo se musí probudit, Německo musí stát po boku svým spojencům a Německo musí také udělat mnohem víc pro bezpečnost v Evropě a v tomto konkrétním okamžiku, kdy může v srdci Evropy vypuknout nová válka.“
Velvyslanec dodal, že Německo by se mělo připojit ke spojencům při posílání obranných zbraní na Ukrajinu a „pomoci tak zabránit této nové válce, kterou Rusko zjevně plánuje“.
Napětí v posledních měsících vzrostlo, protože Rusko rozmístilo kolem své hranice s Ukrajinou asi 100 000 vojáků a přesunulo asi 30 000 vojáků do Běloruska na vojenská cvičení. Důvěra v Rusko je už tak dost nízká po jeho anexi Krymu od Ukrajiny v roce 2014 a pro podporu proruských separatistů na východní Ukrajině.
Očekává se, že německý kancléř Olaf Scholz rozptýlí obavy při jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem na své první cestě do USA od doby, kdy se stal kancléřem.
Scholz dosud čelil rostoucí kritice kvůli své neochotě, aby zaujal důraznější postoj proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Místo toho, aby Berlín poslal zbraně do Kyjeva, tak místo toho nabídl poskytnutí 5 000 ochranných přileb a polní nemocnici. To se však v některých částech Ukrajiny setkalo s nedůvěrou a výsměchem. Německo se tehdy bránilo tím, že reagovalo na žádost o vojenské vybavení, konkrétně přilby. Deník Bild také uvedl, že německá vláda obdržela přímou žádost z Ukrajiny, která zahrnovala potřebu 100 000 bojových přileb a taktických vest.
Objevily se také zprávy, že Německo bránilo Estonsku posílat zbraně na Ukrajinu, a ukrajinský ministr obrany navíc řekl, že Německo rovněž nepodpořilo ukrajinské pokusy získat zbraně prostřednictvím NATO.
Protože Ukrajina není členem NATO, vojenská aliance ji není povinna bránit, ale vzhledem k její poloze – oddělující Rusko a EU – má jakákoli konfrontace potenciál destabilizovat celý region.
„Mimochodem, jsme velmi konkrétní také v tom, co děláme pro obranu v NATO, v Evropě. V Evropské unii, v kontinentální Evropě jsme zemí s nejvyšším obranným přínosem. To by nikdo neměl přehlížet. V posledních letech jsme masivně rozšířili schopnosti Bundeswehru [německých ozbrojených sil]. Dokonce jsem to prosazoval, když jsem byl ještě ministrem financí. A v této pozici budeme pokračovat,“ řekl Scholz.
Jeho návštěva Washingtonu se odehrává v jistých obavách, že by mohla bezprostředně hrozit ruská invaze na Ukrajinu.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan v neděli varoval, že „Rusko může každým dnem podniknout vojenskou akci proti Ukrajině, nebo to může být také za několik týdnů, či se Rusko může místo toho rozhodnout pro diplomatickou cestu,“ uvedl v prohlášení.
Sullivanovy komentáře přicházejí poté, co dva američtí představitelé uvedli, že Rusko má na místě asi 70 % bojové síly, o které se domnívá, že by ji potřebovalo k plné invazi na Ukrajinu. Počet praporových taktických skupin v pohraniční oblasti se podle agentury Reuters zvýšil na 83 z 60 k pátku a 14 dalších je na cestě.
„Moje předchůdkyně [Angela Merkelová] byla oddána tomuto kurzu a bylo a bude to tak správné,“ zdůraznil a dodal, že průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina Němců sdílí postoj vlády v této věci.
„Mojí povinností je dělat to, co je v zájmu německého lidu a jaký je v tomto případě pohled našich občanů,“ poznamenal.
Nord Stream 2
Německo se také dostalo pod palbu kvůli své pokračující podpoře projektu Nord Stream 2, obřího plynovodu, který má přivést ruské dodávky zemního plynu přímo do Německa a obcházet již existující tranzitní trasu přes Ukrajinu.
Němečtí regulátoři ještě musí schválit otevření již hotového multimiliardového ropovodu, který Scholz označil za „projekt soukromého sektoru“, nikoli politický. Objevily se však výzvy k opuštění plynovodu, přičemž zejména USA uvedly, že ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy.
Thomas Benedix v pondělí pro CNBC řekl, že veřejné mínění se v Německu změnilo a že lidé se chtějí stát energeticky nezávislejšími. To však bylo zmírněno rostoucími cenami energie a skutečností, že Rusko je ve skutečnosti „velmi spolehlivým“ zdrojem energie, uvedl.
„Mohlo by se stát, že pokud dostaneme vojenskou eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu, pak to ve skutečnosti nebude jen obchodní rozhodnutí zavést Nord Stream 2. Mohlo by se to zpolitizovat, ale naši globální stratégové věří, že diplomatické řešení je stále pravděpodobnější, s asi 60% šancí, i když to bude dlouhodobější. Diplomatické řešení zabere několik měsíců, než se nakonec projeví.”
Zdroje: cnbc.com; unsplash