Foto: Unsplash

Německo se chystá omezit dodávky zemního plynu, pokud se spor s Ruskem o platby v rublech dále vyostří

Německo - největší evropská ekonomika - aktivovalo krizový plán pro případ přerušení dodávek zemního plynu poté, co ruský prezident Vladimir Putin požadoval platby v rublech.

Podle agentury Reuters představoval ruský plyn 55 % dovozu plynu do Německa v roce 2021 a 40 % dovozu plynu v prvním čtvrtletí roku 2022.

Německo je nyní ve fázi "včasného varování" svého krizového plánu a Berlín vyzývá všechny spotřebitele - od průmyslu až po domácnosti - k šetření energií a snižování spotřeby. Pokud se situace zhorší, země by mohla začít s příděly plynu v poslední ze tří fází plánu, jak nastínilo německé ministerstvo hospodářství.

"V současné době neexistují žádná "bottlenecks" v zásobování. Přesto musíme zintenzivnit preventivní opatření, abychom byli připraveni na případnou eskalaci ze strany Ruska," uvedl ve středečním prohlášení německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Skupina sedmi zemí v pondělí odmítla Putinův požadavek, aby se za dodávky plynu platilo v rublech, s odkazem na porušení stávajících dohod. Ve čtvrtek však Putin podepsal dekret, podle něhož musí země dovážející ruský plyn od 1. dubna platit v rublech, a pohrozil zrušením stávajících smluv těm, které se nepodřídí, uvedla agentura Reuters.

Putinův dekret přišel den poté, co německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že země může za plyn platit eurem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na mluvčího německé vlády.

"Scholz s tímto postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale požádal o písemné informace, aby postupu lépe porozuměl," uvedl mluvčí podle agentury Reuters.

Zavedení přídělů plynu by německou ekonomiku silně zasáhlo.

V rámci krizového plánu země bude průmysl první na řadě, kdo bude muset snížit dodávky. Tento krok by mohl zničit ekonomiku a vést ke ztrátě pracovních míst, uvedli představitelé podniků a odborů v německém médiu DW.

Odborový předák největšího světového výrobce chemikálií BASF řekl DW, že všech 40 000 zaměstnanců v klíčovém výrobním závodě v západním Ludwigshafenu bude muset mít kratší pracovní dobu nebo budou propuštěni.

"Důsledkem by bylo nejen zkrácení pracovní doby a ztráta pracovních míst, ale také rychlý kolaps průmyslových výrobních řetězců v Evropě - s celosvětovými důsledky," uvedl podle DW Michael Vassiliadis, předseda německého odborového svazu chemických pracovníků IG BCE a člen dozorčí rady BASF.

Minulý týden se Německo zavázalo ukončit využívání ruského plynu v roce 2024, uvedla agentura Reuters s odvoláním na Habecka.

Zdroje: businessinsider.com, Unsplash.com

Podobné články