Autor: Filip Kejval

Německý plán na pomoc by mohl v zemích eurozóny vyvolat krach dluhopisů ve stylu Velké Británie

Německý kancléř Olaf Scholz minulý týden oznámil balíček v hodnotě 200 miliard eur (198 miliard USD), který má pomoci s prudkým růstem cen energií.

Německý kancléř Olaf Scholz minulý týden oznámil balíček v hodnotě 200 miliard eur (198 miliard USD), který má pomoci s prudkým růstem cen energií. Součástí "obranného štítu" je brzda cen plynu a snížení daně z prodeje pohonných hmot.

Na pozadí optimistických předpovědí recese v Německu a širším regionu sdílejí analytici jedné z bank na Wall Street širší obavy z prudkých pohybů na trhu s dluhopisy a z evropských vlád, které si chtějí půjčit obrovské sumy peněz. Německý kancléř Olaf Scholz minulý týden oznámil balíček v hodnotě 200 miliard eur (198 miliard dolarů), který má pomoci s prudce rostoucími cenami energií. Součástí "obranného štítu" je brzda cen plynu a snížení daně z prodeje pohonných hmot. Podle Citi by tyto návrhy mohly v příštím roce snížit inflaci o 2 procentní body, ale je nepravděpodobné, že by zabránily poklesu ekonomiky. Balíček "může zmírnit přicházející recesi, ale podle našeho názoru také představuje rizika," uvedli analytici Citi ve zprávě zveřejněné minulý pátek. Tato rizika se týkají otázky, jak bude balíček financován a co to může udělat s inflací, s výnosy německých státních dluhopisů, s referenční sazbou Evropské centrální banky a s výpůjčními plány dalších zemí eurozóny, které mohou učinit totéž.

Německý příklad

"Riziko spočívá v tom, že ostatní mohou tento příklad následovat," řekl Christian Schulz, zástupce hlavního evropského ekonoma Citi, v pondělním pořadu CNBC "Street Signs Europe". Schulz upozornil na nedávný výbuch na britském dluhopisovém trhu poté, co britská vláda nepokrytě snížila daně. Očekávané sazby a výnosy dluhopisů v Británii minulý měsíc prudce vzrostly po řadě daňových oznámení. To způsobilo, že Bank of England spustila nový plán nákupu dluhopisů, chaos na hypotečním trhu a řeči o krizi bydlení. Schulz uvedl, že Německo si může "dovolit" jakékoli dluhové financování díky nízkému poměru dluhu k HDP a nižším potřebám vnějšího financování, ale balíček by mohl otevřít dveře méně fiskálně obezřetným zemím, které si budou chtít půjčit velké částky a vydat nové dluhopisy - což by mohlo vést k problémům, jaké jsme viděli ve Velké Británii. Citi předpovídá, že německé dluhové financování by si také mohlo vynutit přísnější politiku ECB, což by pak mohlo způsobit i prudký růst výnosů v eurozóně. "Rizikem je, že stejná dynamika [pozorovaná v Británii] se nyní vyvine i na kontinentu," řekl Schulz.

"Způsob, jakým to [Německo] chce udělat, je využít existující SPV [special purpose vehicle], podrozvahový fond ..... Zda to povede k půjčkám, nebo zda to povede k zaručeným úvěrům - protože tento fond může dělat obojí - uvidíme," dodal s odkazem na plán ve výši 200 miliard eur. Podle serveru Politico německý Spolkový účetní dvůr vládu kritizoval a naznačil, že se při financování balíčku vyhnula daňovým pravidlům. Další banky a instituce poukazovaly na obtížné prostředí v Německu - největší evropské ekonomice a motoru růstu eurozóny -, které se nyní snaží náhle odvyknout od ruských fosilních paliv. Berenberg Economics ve své nedávné zprávě uvedla, že spotřebitelská důvěra v Německu a obecněji v eurozóně se propadla na rekordní minimum, což je podle ní "předzvěstí recese". Institut pro ekonomický výzkum skutečně předpovídá, že investice poklesnou o 25 %, a očekává, že v roce 2023 dojde v Německu k recesi. Analytici Deutsche Bank odhadují, že "obranný štít" by mohl zvýšit příjmy domácností a omezit předpokládaný pokles HDP v roce 2023 na přibližně 2 %. To je lepší než jejich předchozí prognóza poklesu o 3,5 %.

Recese může být na spadnutí

Předsedkyně ECB Christine Lagardeová naznačila další zvyšování úrokových sazeb, když 28. září uvedla, že banka "ještě není na neutrálních sazbách."

V projevu na Frankfurtském fóru Lagardeová uvedla, že poslední zvýšení sazeb - naposledy bezprecedentní zvýšení o 75 bazických bodů v září, které zbouralo dosavadní záporné sazby v regionu - je pouze "prvním cílem na cestě". Prezidentka ECB uvedla, že instituce "udělá, co [musí] udělat", aby se ve střednědobém horizontu vrátila ke svému 2% inflačnímu cíli. Přestože EU a USA letos celkově zaznamenají pozitivní růst, "existují známky zpomalení a recesi již nelze vyloučit," řekl Annette Weisbachové z CNBC evropský komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni na Frankfurtském fóru. "Vstupujeme do fáze stagnace a možné recese," řekl Gentiloni prostřednictvím videospojení. Tento názor podpořila i generální ředitelka Světové obchodní organizace Ngozi Okonjo-Iweala. "Obávám se, že všechny ukazatele jdou špatným směrem," řekla Okonjo-Iweala minulý měsíc v Bruselu Julianně Tatelbaumové z televizní stanice CNBC na mimořádném zasedání o energetice - slovo "recese" se jí však prý nelíbí. "Říkejme 'zpomalování' a říkejme, že se blížíme k 'R'," řekla.

Zdroje: cnbc.com, Unsplash.com

Nejnovější články