Ministr zahraničí Saúdské Arábie popřel, že by království zažívalo diplomatickou krizi s Libanonem. Uvedl také, že země nepovažuje jakékoliv současné jednání s Bejrútem za „produktivní nebo užitečné“.
Tato vyjádření přicházejí poté, co Saúdská Arábie nařídila libanonskému velvyslanci, aby opustil království. Vše proběhlo ihned po urážlivých komentářích libanonského ministra.
"Nemyslím si, že bych to nazval krizí. Dospěli jsme k závěru, že jednání s Libanonem a jeho současnou vládou není nikterak produktivní a nepomáhá nám s pokračující dominancí Hizballáhu na politické scéně. Vnímáme to jako neochotu této vlády a libanonských politických vůdců obecně. Myslím si, že naše angažovanost v tomto bodě není produktivní ani užitečná. A to opravdu není v našem zájmu.", řekl princ Saúdské Arábie Faisal bin Farhan al-Saud .
Libanonský ministr George Kordahi se zmínil o vojenské intervenci vedené Saúdskou Arábií v Jemenu. Označil válku za „marnou“. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty byly dle něj agresory v konfliktu. A to jsou právě ty komentáře, co království urazily.
V reakci právě na tyto komentáře Saúdská Arábie nařídila v pátek libanonskému velvyslanci, aby do 48 hodin odešel a také odvolala svého vlastního velvyslance z Libanonu.
Bahrajn, Kuvajt a Spojené arabské emiráty také podnikly podobné kroky v solidaritě se Saúdskou Arábií.
Libanonská vláda se snažila uklidnit diplomatickou krizi a údajně prohlásila, že Kordahiho poznámky (které zazněly předtím, než se vůbec stal ministrem) neodrážely její postoj. Tím se zdá stát poukazuje také na to, aby odstoupil z funkce. Kordahi sám se vyjádřil, že “neměl v úmyslu urazit Saúdskou Arábii.”
Princ Faisal se vyjádřil, že komentáře libanonského ministra byly „důkazem, že politickou scénu v Libanonu nadále ovládá teroristická skupina Hizballáh.”
Současná libanonská hospodářská krize je podle Světové banky jednou z nejhorších v moderní historii. Jeho vládě se léta nedaří uzákonit politické a ekonomické reformy, aby zvládla svůj ochromující dluh, očistila svůj bankovní sektor a vypořádala se se zakořeněnou korupcí politických elit.
Abychom pochopili celou problematiku, musíme si také uvědomit pár věcí o Libanonu. Libanon je v současnosti v prvé řadě domovem 18ti různých náboženských komunit. Vláda Libanonu musí splňovat zásadní podmínku a to aby premiér, prezident a předseda sněmovny pocházeli ze tří největších náboženských skupin v zemi: sunnitské, maronitské a šíitské.Toto uspořádání, dle kritiků i samotných libanonských občanů, usnadňuje a často podporuje úplatky, korupci i vměšování cizích mocností prostřednictvím těchto různých skupin.
Saúdská Arábie a Írán
Válka v Jemenu bývá často vnímána jako zástupný konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Tyto dva státy jsou na Blízkém východě silnými mocenskými rivaly.
Saúdská Arábie a Írán zahájily v dubnu společná jednání, aby se pokusily vyřešit své dlouhodobé problémy ve svých vztazích.
Rijád začátkem tohoto měsíce potvrdil, že v září - krátce po zvolení tvrdého a protizápadního duchovního Ebrahima Raisiho - vedl přímé rozhovory s novou íránskou vládou.
Tyto rozhovory mezi Rijádem a Teheránem byly, dle listu The Financial Times, označeny za „srdečné“ a „průzkumné“.
Princ Faisal nakonec v sobotu potvrdil, že tyto rozhovory sice pokračují, ale prozatím nebylo dosaženo žádného solidního pokroku.
“My v království jsme odhodláni najít cestu k navázání porozumění s Íránem, za účelem řešení regionální bezpečnostní nestabilitu takovým způsobem, kde bychom se všichni mohli soustředit na budování prosperující budoucnosti pro naše lidi. Tyto rozhovory byly zatím spíše průzkumného charakteru. Dosud jsme měli čtyři kola těchto diskuzí. Můžeme mít další kolo. pracujeme na tom. Ve skutečnosti jsme nedosáhli žádného přesvědčivého pokroku. Ale byly, řekl bych, dost pozitivní, aby umožnily další diskusi nad rámec, ale zatím nic konkrétního.“
Jeho komentáře možná znamenají, že nepříliš vlídný vztah mezi těmito dvěma regionálními rivaly by se mohl začít zlepšovat. Minulý týden Írán poprvé obnovil export do Saúdské Arábie a to od loňského zastavení bilaterálního obchodu.
Globální mocnosti obnoví jednání s Íránem s cílem oživit jadernou dohodu z roku 2015, která zrušila sankce vůči islámské republice výměnou za omezení jejího jaderného programu.
„Pro nás je zásadní, abychom se zabývali pokračujícími jadernými aktivitami v Íránu. Můžeme vidět, že Írán pokračuje v plnění svých závazků, nejen vůči JCPOA, ale dokonce i vůči Smlouvě o nešíření zbraní (smlouva zaměřená na omezení šíření jaderných zbraní). Kritické je také to, jak se zabýváme otázkou zákazu přístupu pro MAAE. To jsou ty skutečné hrozby pro regionální bezpečnost a regionální stabilitu,“ vyjádřil se na závěr princ.
Zdroje: cnbc.com; politico.eu; freepik