Podle nedávné analýzy finského thinktanku tvořilo šest evropských odběratelů téměř polovinu příjmů Ruska z vývozu fosilních paliv během prvních 100 dnů války na Ukrajině, a to i v době, kdy Evropská unie připravovala plán na zákaz dovozu z této země.
Podle údajů Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) byly Francie, Německo, Nizozemsko, Itálie, Polsko a Belgie v období od března do května největšími evropskými odběrateli ruských fosilních paliv, včetně uhlí, ropy, zemního plynu a ropných produktů na spotovém trhu.
Na spotovém trhu obchodníci nakupují a prodávají například fyzické náklady ropy k okamžitému dodání, na rozdíl od trhu s futures, kde se uzavírá cena za dodání v určitém časovém horizontu.
"Tyto nákupy se uskutečňují mimo již existující smlouvy, a proto vždy představují aktivní rozhodnutí o koupi," píše CREA ve své analýze.
Evropští obchodníci s komoditami se aktivně vyhýbají ruským nákladům ropy a rafinovaných produktů, zatímco většina dovozu zemního plynu se uskutečňuje potrubím a je obtížnější se mu vyhnout.
Celkem tyto země zaplatily 40 miliard dolarů ze zhruba 97 miliard dolarů, které si Rusko v tomto období připsalo za vývoz fosilních paliv, uvedla CREA.
Rekordní slevy
Ruská ropa je nyní levnější než jiné druhy, protože západní sankce a obchodníci, kteří se vyhýbají jejímu vývozu, snížili hodnotu její vlajkové lodi, ropy Urals.
Barel ropy Urals se v současné době obchoduje s rekordní slevou 30 dolarů oproti světovému benchmarku ropy Brent, který v pátek dosahoval přibližně 120 dolarů za barel, což je téměř nejvyšší hodnota za posledních deset let.
Za tímto účelem se očekává, že tržby z levné ruské ropy a plynu dosáhnou v roce 2022 výše 285 miliard dolarů, což podle agentury Bloomberg Economics představuje 20% nárůst oproti ziskům z ropy a plynu v roce 2021. Může za to čínský a indický nákup ruské ropy, který nyní představuje polovinu ruského vývozu ropy po moři.
Zatímco poptávka z Číny zůstává stabilní, Indie zvýšila své nákupy na přibližně 800 000 barelů denně, zatímco ještě v lednu téměř nic nenakupovala.
V reakci na to ruská produkce ropy, která podle mnohých měla klesat v souladu s poptávkou, v červnu vzrostla o 5 %. Podle agentury Reuters, která citovala údaje agentury Interfax, dosáhla průměrná denní produkce ropy včetně kondenzátu za prvních 13 dní června 1,46 milionu tun, což je o 68 000 tun více než v květnu.
Evropské země mezitím pokračovaly v nákupu ruských pohonných hmot i poté, co vedoucí představitelé EU dosáhli dohody o snížení dovozu ropy z Ruska o 90 %. Zastavení dovozu zemního plynu však zatím neplánuje.
EU je obvykle závislá na Rusku, které jí dodává přibližně třetinu ropy a až 40 % zemního plynu.
Zpráva CREA ukázala, že Německo bylo po Číně druhým největším dovozcem ruských pohonných hmot, když nakoupilo za 12,6 miliardy dolarů, zatímco dalšími významnými dovozci v EU byly Nizozemsko, Itálie, Francie, Belgie a Polsko. Těchto šest zemí zaplatilo od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, do začátku června za kombinaci uhlí, zemního plynu, ropy a rafinovaných produktů dohromady 40 miliard dolarů.
V této souvislosti poukazuje na přetrvávající závislost EU na ruských palivech navzdory snahám o snížení její nezávislosti na energetických zdrojích. To jen umocnil ruský prezident Vladimir Putin, který prohlásil, že Západ nebude schopen v příštích několika letech odříznout ruské energetické zdroje.
Zdroje: businessinsider.com, Unsplash.com