Turecké úřady zadržely ruskou loď převážející obilí ukradené na Ukrajině, uvedli ukrajinští představitelé.
Anton Geraščenko, poradce ukrajinské vlády, o tomto kroku hovořil v pondělním příspěvku na Telegramu s odvoláním na ukrajinského velvyslance v Turecku.
Ukrajina by podle něj chtěla, aby byla loď Zhibek Zholy zadržena a obilí zabaveno.
V pondělí odpoledne místního času ukazoval webový portál Marine Traffic, který sleduje lodě, že loď Žibek Žoly kotví asi 1 km od přístavu Karasu v Černém moři, kde se nachází od pátku, uvedl server Politico.
Obilí vyzvedl z přístavu Berdansk v Záporoží, ukrajinské oblasti okupované Ruskem, řekl velvyslanec agentuře Reuters.
Ruské úřady ji označily za "první obchodní loď", která od války opustila region, což odborníci označili za "frašku", napsal server Politico. Jejich závěr byl, že náklad - 7 000 tun obilí - byl pravděpodobně ukraden.
Obvinění Ukrajiny z krádeže je posledním krokem v procesu, který představitelé země - stejně jako její západní spojenci - označují za záměrný pokus ruského prezidenta Vladimira Putina selektivně vyhladovět svět blokováním a přesunem ukrajinského vývozu potravin.
Od ruské invaze se vývoz z velké části zastavil, což připravilo mnoho zemí v severní Africe a na Blízkém východě o základní potraviny, na které jsou odkázány z ukrajinského zemědělství.
23. června britská ministryně zahraničí Liz Trussová prohlásila, že Putin "používá hlad jako zbraň" a "bezcitný nástroj války".
Putin odmítl rozšířená obvinění, že jeho lodě blokují ukrajinské obilí a také ho kradou, aby ho mohly přepravovat do Ruska.
30. června tvrdil, že příčinou krize, která zasáhla světové trhy s potravinami, jsou západní sankce vůči Rusku, nikoli jeho vlastní válečné akce, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina již několik týdnů obviňuje Rusko, že okrádá zemědělce na okupovaném území.
Náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Vysockij na začátku května uvedl, že Putinovy síly vyvezly ze čtyř okupovaných regionů 441 000 tun pravděpodobně ukradeného obilí, informoval deník The Washington Post.
Turecko se dosud odmítalo připojit k sankcím vůči Rusku a stavělo se do role mírového zprostředkovatele. Umožnilo národním oligarchům, aby ve svých vodách ukrývali své megajachty, které jsou cílem sankcí.
Minulý týden však země upustila od svých dřívějších námitek proti vstupu Finska a Švédska do NATO, což se pravděpodobně nelíbilo Kremlu, který je proti rozšiřování NATO o okolní země.
Zdroje: businessinsider.com, Unsplash.com