V dnešní době jsme obklopeni plasty téměř na každém rohu. Dá se říct, že nám plasty doslova zaplavily náš život. Ovšem to, co na první pohled vypadá, jako praktický nápad, na straně druhé obrovsky zatěžuje životní prostředí. Problémem je, že jsou plasty vyrobené z ropy a jejich množství zaplavuje naši půdu a vodu.
Na téma používání plastů má švédská vláda naprosto jednoznačný názor. Švédská vláda si zátěž plastů uvědomuje a hovoří o tom, že jejich použití musí být razantně omezeno. Předkládá tedy svůj akční plán, který má minimalizovat dopad obalů na klima a životní prostředí. Ministryně pro životní prostředí Annika Strandhäll tento akční plán komentuje: „Je to naprosto nezbytné, abychom byli v čele klimatické transformace.“
Akční plán vlády se skládá z 55 opatření, včetně nových cílů, přidělení orgánům a rozpočtových iniciativ. Několik z nich bylo představeno již dříve a podle Anniky Strandhäll se plán zaměřuje na snížení využití a zlepšení příležitostí k recyklaci.
Jedno z opatřeních akčního plánu se zaměřuje přímo na výrobce plastů. Vláda má totiž za cíl, aby do roku 2030 všechny švédské plastové obaly obsahovali v průměru minimálně 30 % recyklované suroviny. Vláda si totiž slibuje, že její jednání povede k tomu, že se zlepší již samotné navrhování plastových výrobků. To znamená, že opatření zasáhne plasty již na jejich počátku. Tato strategie je pro celý záměr akčního plánu zcela klíčový.
Dalším velkým problémem jsou plastové jednorázové kelímky. Akční plán počítá se snížením počtu jednorázových kelímků, a to alespoň na polovinu. Stejný problém se týká taktéž jednorázových plastových obalů. Přičemž některá opatření již vláda představila loni na podzim.
Do roku 2026 se plánuje snížení jednorázových kelímků a krabiček na potraviny o 50 %. Od 1. ledna 2024 budou moci ti, kteří v nich podávají jídlo nebo pití, také nabízet opakovaně použitelné alternativy. Ministryně životního prostředí také ovšem připouští, že mají před sebou ještě kus práce, aby tyto cíle mohly být naplněny.
Jedná se ovšem o plastovou retransformaci. Jsou to velké a ambiciózní výzvy, které ale přinesou ovoce a zachrání přírodu.
Přidáme se?
Naše domovina je známá tím, že každým rokem vytřídíme více a více odpadů, zejména poté plastů. Problémem ale bohužel mnohdy bývá následné zpracování plastů, kdy nám chybí dostatek firem, které by se touto problematikou zabývaly.
Nejvíce plastového odpadu se přisuzuje oblasti potravin a občerstvení. Covidové období této situaci také příliš nepomohlo, naopak ji velmi zhoršilo. Jelikož byla stravovací zařízení zavřená, nezbývalo konzumentům nic jiného než si jídlo kupovat převážně v plastových obalech. Taktéž v zálohování plastových lahví jsme teprve na začátku, kdy pouze pár firem teprve začíná s touto aktivitou.
Celková situace ohledně plastů není vzhledem k životnímu prostředí nikterak příznivá, avšak s pomocí ke zlepšení může přispět každý sám. Mnohdy stačí malé kroky, které v souhrnu, například jen jednoho roku, přinesou obrovské výsledky. Například do kavárny si můžeme nosit svůj termohrnek, do obchodu můžeme jít vždy se svojí vlastní látkovou taškou, jídlo můžeme dávat do skleněných krabiček, v obchodech můžeme používat ekologičtější sáčky nebo pití si vždy můžeme nosit ve své lahvi.
Zdroje:
svt.se
unsplash.com