“Ať za to zaplatí Rusko“ - nechal se slyšet Kuleba

Náklady na obnovu Ukrajiny po devastaci země ruskými silami budou i kdyby válka skončila dnes, obrovské. Ukrajinští představitelé to odhadli na potenciálních 600 miliard dolarů, přičemž někteří říkají, že je to je jen skromné ​​číslo a bude se neustále s pokračováním války zvyšovat.

Náklady na obnovu Ukrajiny po devastaci země ruskými silami budou i kdyby válka skončila dnes, obrovské.  Ukrajinští představitelé to odhadli na potenciálních 600 miliard dolarů, přičemž někteří říkají, že je to skromné ​​číslo a bude se neustále zvyšovat, jak válka stále pokračuje.

Mezinárodní finanční instituce již zdůraznily potřebu nástroje, něčeho jako Marshallův plán pro Ukrajinu, který by zahrnoval miliardové granty od spojeneckých zemí. Nicméně řada vlád váhá s podepsáním plánu, jelikož se bojí budoucího zadlužení své země kvůli něčemu, co ji vůbec nepatří.

A jaké je řešení?  “Ruské peníze”, říká ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Nemyslím si, že by američtí, němečtí nebo jiní daňoví poplatníci na světě měli platit za to, co Rusko udělalo. Existuje alternativní způsob, jak obnovit Ukrajinu, to jest přimět Rusko, aby za to zaplatilo," řekl Kuleba během zasedání na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.

Nápad už vzneslo už  několik zemí a na konci dubna Kanada oznámila, že vytváří legislativu, která jí umožní přerozdělit zabavená ruská aktiva na kompenzaci a na úsilí o obnovu Ukrajiny.

Kanada by se tak stala první industrializovanou zemí G-7, která takové zabavení povolila, a povzbudila by tím  spojence, aby ji následovali.

„Proto Evropská komise nedávno přišla s určitými iniciativami, jak pro to vytvořit právní rámec – Kanada přijala zákon, který umožňuje nejen zabavení majetku, ale také převod tohoto majetku na projekty spojené s obnovou.  Ukrajiny. Ať za to Rusko zaplatí!" zdůraznil.

Německý ministr financí Christian Lindner v polovině května uvedl, že opatření zůstává možné, ale zatím nebylo přijato žádné společné rozhodnutí mezi členy G-7.  Začátkem tohoto týdne Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovensko oznámily svůj záměr vyzvat Evropskou unii, aby financovala obnovu Ukrajiny zmrazenými ruskými aktivy.

"Proč se všichni snaží být k Rusku milosrdní?"  řekl Kuleba. „Proč se některé země, vůdci nebo politici obávají, že bychom neměli zajít příliš daleko v tlaku na Rusko? Putin zradil i ty, kteří se mu snažili pomoci, a zahájil tak rozsáhlou agresi proti suverénní zemi, agresi, která půjde do učebnic jako nejzjevnější příklad agrese jedné země proti druhé.

Světová banka odhaduje, že ukrajinská ekonomika se do konce roku 2022 sníží na polovinu. Klíčové přístavy a exportní cesty jsou blokovány Ruskem, což riskuje vyvolání celosvětové potravinové krize, protože Ukrajina je hlavním zdrojem zemědělské produkce pro velkou část rozvojového světa.


 

Zdroje: cnbc.com; bloomberg.com; unsplash

Nejnovější články

77%