Podle analýzy výzkumné skupiny zveřejněné v úterý, se globální miliardáři loni těšili nejstrmějšímu nárůstu svého podílu na bohatství od roku 1995, kdy si začala World Inequality Lab vést záznamy. Jejich čisté jmění vzrostlo jen v roce 2020 o více než 3,6 bilionu dolarů, což zvýšilo jejich podíl na globálním bohatství domácností na neuvěřitelných 3,5 %.
Pandemie zároveň uvrhla asi 100 milionů lidí do extrémní chudoby, což podle odhadu Světové banky citovaného analýzou v roce 2021 zvýšilo celkový počet na 711 milionů. Ještě více lidí by upadlo do chudoby, kdyby mnoho rozvinutých zemí nepřijalo humanitární úsilí, aby ochránilo své obyvatele před finančním dopadem pandemie Covid-19.
“Krize Covidu prohloubila nerovnosti mezi velmi bohatými a zbytkem populace,” řekl Lucas Chancel, hlavní autor zprávy a spoluředitel laboratoře. “Přesto v bohatých zemích vládní intervence zabránily masivnímu nárůstu chudoby, v chudých zemích tomu tak nebylo.”
Zatímco Covid-19 prohloubil propast mezi bohatými a chudými, tak se dá říct, že svět je již dlouho nerovný. Finanční deregulace, privatizace a méně progresivní zdanění v bohatších zemích a rozsáhlá privatizace v rozvíjejících se ekonomikách pomohly v posledních desetiletích zvýšit bohatství již bohatých, uvádí zpráva. Globální nerovnost je blízko tam, kde byla na vrcholu západního imperialismu na počátku 20. století, poznamenal.
“Práce, kterou děláme, skutečně ukazuje, že ve skutečnosti tato tvrzení, nebo tato myšlenka ekonomie stékající dolů, neprojdou kontrolou dat,” řekl Chancel. “Klíčová ponaučení z údajů za posledních 40 let je, že snížení nejvyšších daňových sazeb nespustilo prosperitu pro všechny, jak se předpokládalo.”
Zpráva doporučuje uvalit daň na bohaté, aby generovaly příjmy, které vlády mohou použít ke snížení nerovnosti a investovat do vzdělání, zdraví a ekologických opatření. V USA nedávno někteří demokraté představili plán zdanit miliardáře, aby zaplatili za navrhovanou expanzi sociální záchranné sítě, ale toto úsilí rychle odeznělo.
Zde je čtyři další zjištění zprávy:
Globální rozdíly v bohatství a příjmech jsou obrovské
Podle analýzy 10 % nejbohatších globální populace kontroluje v roce 2021 76 % světového bohatství. Naopak spodních 50 % vlastní pouhá 2 %. Středních 40 % mezitím vlastní 22 %.
Pokud jde o příjem, horních 10 % zachycuje 52 % celosvětového příjmu, zatímco spodních 50 % vydělává pouze 8 %. Středních 40 % tvoří 39 %.
Bohatí jsou stále bohatší
Horní 1 % zachytilo 38 % celosvětového růstu bohatství v letech 1995 až 2021, zatímco spodních 50 % zajistilo pouhá 2 %, uvádí zpráva.
K bohatství bohatých rozšířila v mnohem rychlejším tempem - mezi 3% a 9% ročně v tomto období. Ale nejchudší polovina zaznamenala růst svého bohatství pouze mezi 3 a 4 % ročně. A protože vlastní velmi málo majetku, celková částka se příliš nezvýšila.
Rozdíl v bohatství se v jednotlivých regionech velmi liší
Latinská Amerika má největší rozdíl mezi horními 10 %, která ovládá 77 % bohatství, a spodními 50 %, která vlastní mizivé 1 %.
Naopak nejmenší mezeru má Evropa. Horních 10 % vlastní 58 % celkového bohatství oproti 4 % spodních 50 %.
“Evropa se svým velmi velkorysým systémem přístupu k veřejným službám byla dosud schopna potlačit nárůst nerovností, zatímco USA toho v posledních desetiletích tolik nedokázaly,” řekl Chancel.
Příjmy žen stále zaostávají za výdělky mužů
Analýza poskytuje první odhady globálních příjmových nerovností podle pohlaví.
Podíl žen na celkovém příjmu z práce je v období 2015 až 2020 těsně pod 35 %.
Toto číslo se však v jednotlivých zemích značně liší, pohybuje se od méně než 10 % do 45 %. Podíl je nejvyšší v zemích bývalého Sovětského svazu a nejnižší je v částech subsaharské Afriky a na Středním východě.
Při současném tempu růstu bude trvat více než sto let, než se výdělky žen dostanou na stejnou úroveň s výdělky mužů, uvádí zpráva.
Zdroje: cnn.com, Freepik