Ceny nafty a benzinu v poslední době opět zaznamenaly své rekordy. Celý internet byl zaplaven všemožnými vtipy, které si dělali legraci z toho, že ta nejdražší pistole je ta, kterou najdete právě na benzinové pumpě. Ovšem ani tento humor neutišil volání nešťastných řidičů, kteří museli sáhnout mnohem hlouběji do peněženky. Toto volání vyslyšela také vláda, která nyní navrhuje snížení ceny za naftu a benzinu o 1,5 Kč, a to způsobem, že sníží tak zvanou spotřební daň. Bude to ale stačit?
Spotřební daň vs. DPH
Z prodeje pohonných hmot plynou do státního rozpočtu rovnou hned dvě sumy ve formě spotřební daně a daně z přidané hodnoty. Spotřební daň zde má mít funkci tak zvané „záchranné brzdy,“ která má ovlivňovat spotřebu tak, aby se spotřebitel chovat více šetrněji a ekonomičtěji. To je takové vzletné vysvětlení. Druhým dechem musíme dodat, že se především také jedná o byznys. Spotřební daň činí na litru nafty 12,84 Kč a na litru benzinu 9,95 Kč. Snížení spotřební daně nám tak ušetří na plné nádrži přibližně 45 Kč.
Jenomže za situace, kdy jdou ceny pohonných hmot směrem nahoru zákonitě se daň z přidané hodnoty automaticky zvyšuje. Výsledkem tedy je, že v celkovém součtu i po snížení spotřební dani, přijde do státní pokladny de facto více peněz.
Určení horní hranice cen
Z hlediska spotřebitelů bylo také diskutováno to, jestli stát nemá určit horní hranici cen za pohonné hmoty. To ovšem v demokratickém státě není tak jednoduchá věc. Na našem trhu jsou obchodní společnosti, kteří podnikají na základě platných zákonů a případné zásahy, které omezují jejich podnikání nejsou standardem pro demokratický systém. Navíc důsledky tohoto rozhodnutí by mohly mít daleko závažnější dopad. Při takto striktním omezením, který by logicky nemohl korespondovat a reflektovat aktuální dění na trhu, by mohlo dojít také k tomu, že spoustu společností by raději z takového prostředí raději odešlo. Tím pádem by se nám rapidně omezila tankovací místa a čas pro jejich využití by se zněkolikanásobil.
Je snížení spotřební daně pomoc?
Ovšem hlavní otázka zní: „Bude snížení ceny za pohonných hmot o 1,5 Kč stačit?“ Vládní návrh ještě není verifikován a jeho účinnost by případně platila až pro měsíce červenec, srpen a září. Ohlas spotřebitelů na tento návrh je spíše negativní. Pomoc od vlády se jim nezdá dostatečně efektivní. Navíc snížení spotřební daně nezaručuje, že cenu obchodní společnosti znovu nenavýší. Také otázka platnosti opatření se nezdá spotřebitelům dostatečně rychlá. I když se mezi negativními ohlasy ozývají také ty pozitivnější ve smyslu toho, že je lepší něco než nic, nebo, že ani vysoké ceny pohonných hmot spotřebitelům nezabránili, aby tankovali a jezdili normálně dál.
Může snížení spotřeby pomoci?
Pokud snížení spotřební daně není až tak efektivní, mohla by pomoci omezená spotřeba pohonných hmot? Z ekonomických zákonitostí totiž plyne, že sníží-li se poptávka, může to ovlivnit cenu směrem dolů. Tudíž snížení spotřeby by mohlo ve zdravém ekonomickém a demokratickém prostředí vést k tomu, že budou obchodní společnosti donuceni na tuto skutečnost reagovat snížením cen. Ovšem omezení vlastní spotřeby je tou nejtěžší zkouškou pro nás pro všechny. Samozřejmě jsou situace, kdy omezení spotřeby není možné. Jen těžko budeme omezovat provoz sanitek či MHD. Ale naše osobní spotřeba by mohla být klíčová. Musíme si totiž položit ty správné otázky: „Jezdíme sami v autě? Musíme jezdit do obchodu 4x týdně? Nemohu jezdit s někým? Musím všude jezdit autem?“ A právě upřímné odpovědi na tyto otázky nám mohou pomoci z této „předražené“ situace ven, protože se zdá, že snížení spotřební daně o 1,5 Kč nebude samospasná.
Zdroje:
unsplash.com