Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí prohlásil, že jeho země nebude usilovat o dominanci nad jihovýchodní Asií a ani nemá v plánu šikanovat své menší sousedy. Toto prohlášení přišlo uprostřed pokračujících třenic o Jihočínské moře.
Čínský představitel tato slova pronesl během virtuální konference se členy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), která se konala u příležitosti 30. výročí vztahů mezi Čínou a seskupením.
Čína se opakovaně snažila překonat obavy ze své rostoucí moci a vlivu v regionu, zejména svého nároku na prakticky celé Jihočínské moře. Čínské nároky se ale překrývají s nároky některých členů ASEAN, přesněji tedy s nároky Malajsie, Vietnamu, Brunej a Filipín.
Indonéský prezident Joko Widodo zdůraznil ekonomické vazby, které z Číny udělaly největšího obchodního partnera ASEAN za posledních 12 let. Obchod vzrostl z 8,36 miliardy dolarů v roce 1991 na více než 685,28 miliardy dolarů v loňském roce, uvedl Widodo.
"Čína se rozhodně staví proti hegemonismu a mocenské politice, přeje si udržovat přátelské vztahy se svými sousedy a společně pečovat o trvalý mír v regionu a rozhodně nebude usilovat o hegemonii nebo ještě méně šikanovat malé," řekl Si Ťin-pching podle oficiální tiskové agentury Xinhua.
Si Ťin-pchingovy poznámky přišly jen několik dní poté, co čínské lodě pobřežní stráže zablokovaly dvě filipínské lodě převážející zásoby vojákům na sporné mělčině v Jihočínském moři a donutily je tak vrátit se zpět. Filipínský prezident Rodrigo Duterte zdůraznil incident ve svých poznámkách na konferenci.
„Nesnášíme nedávnou událost v mělčině Ayungin a s vážnými obavami sledujeme další podobný vývoj. To nevypovídá dobře o vztazích mezi našimi národy a našem partnerství,“ řekl Duterte dle prohlášení své kanceláře.
Duterte také vyzval Čínu, aby respektovala Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, která stanoví námořní nároky a suverénní práva nad námořními zónami, spolu s rozsudkem haagské arbitráže z roku 2016, který většinou zneplatnil nároky Číny v Jihočínském moři. Čína rozsudek odmítla uznat.
„Musíme plně využít tyto právní nástroje, abychom zajistili, že Jihočínské moře zůstane mořem míru, stability a prosperity,“ řekl Duterte.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian na pondělním denním briefingu znovu potvrdil postoj Číny, který odmítl rozhodnutí arbitráže z roku 2016 a tvrdil, že její „územní suverenita a námořní práva a zájmy v Jihočínském moři jsou podloženy dostatečným historickým a právním základem. Jakýkoli pokus zpochybnit suverenitu a zájmy Číny nebude úspěšný. V současné době je situace v příslušných vodách v Jihočínském moři obecně klidná a Čína a Filipíny udržují úzkou komunikaci."
Čína se snažila posílit svou přítomnost na vodních cestách. Tyto cesty jsou domovem důležitých námořních tras, rybích populací a podmořských ložisek ropy, zemního plynu. Země zde budovala přistávací dráhy a další prvky na ostrovech vytvořených nahromaděním písku a betonu.
Silné čínské námořnictvo, pobřežní stráž a námořní milice se také snaží blokovat kroky regionálních zemí k využívání zdrojů v jejich výlučných ekonomických zónách a důrazně protestuje proti operacím USA a dalších zahraničních armád v oblasti. Čína a ASEAN léta vyjednávají o kodexu chování pro řešení záležitostí v Jihočínském moři, ale tato jednání v poslední době pokročila jen nepatrně.
Čína zůstává pro země jihovýchodní Asie klíčovým trhem a také zdrojem investic a ASEAN se snažil vyhnout konfliktu s Pekingem. Čína má také silné vazby se členy ASEAN Kambodžou a Laosem a zdržela se kritiky Myanmaru, kde bezpečnostní síly podle odhadů zabily téměř 1200 civilistů od únorového svržení vlády zvolené Su Ťij. L
V dalších komentářích na setkání Si Ťin-pching řekl, že mír je „největším společným zájmem“ všech stran a Čína udělá maximum, aby se konfliktu vyhnula.
Zdroje: cnbc.com; syndicationbureau.com; unsplash