Co je to diverzifikace?

Foto: Freepik

Co je to diverzifikace?

Diverzifikace je bezpochyby slovo úzce spjaté s investiční doménou. Jedná se o rozložení rizika, ve smyslu například rozdělení finančních prostředků do několik odlišných investičních příležitostí. Investiční příležitostí může být mimo jiné investice do akcií, nástrojů peněžního trhu nebo do obligací. Rozkládání rizika samozřejmě nekončí jen mezi jednotlivými investičními nástroji, pokračuje diverzifikací i ve zvoleném typu investice. To znamená, vybere-li si investor akcie a bude-li se snažit rozmělnit případná rizika, nenakoupí akcie pouze od jednoho či dvou podniků, ale například od různých dvaceti firem. Přitom se pořád může jednat o stejný finanční obnos, který by jinak investoval pouze do jednoho či dvou podniků. V důsledku tedy dojde i k rozmělnění vyšší finanční částky, na částky menší. Tento proces způsobí, že vložená investice bude odolnější vůči různým výkyvům na trhu a portfolio bude mít větší pravděpodobnost stability a z hlediska časového i efektivity výnosu.

Diverzifikací zmíněnými akciemi dvaceti podniků, rozdělování rizika končit ještě nemusí. Vezmeme-li v potaz, že se diverzifikace těchto akcií může týkat odvětví nebo zeměpisného původu podniků. Rozložení akcií mezi podniky z odlišných odvětví a různých států ještě více zocelí portfolio investora a můžeme hovořit i o tom, že jeho portfolio bude mít dobrou imunitu, a ta ho v tomto případě ochrání navíc i proti měnovému riziku. Geografická diverzifikace ovšem pomalu ztrácí svoji sílu, jelikož dochází k výraznému rozvoji mezinárodních portfolií, globalizaci ekonomiky, propojenosti světových finančních trhů a k vývoji komunikačních technologií.

Přirovnání diverzifikovaného portfolia k jeho imunitě je velmi příhodné. V rámci pevného zdraví také nemůžeme zvolit pouze jeden způsob, jak si imunitu vybudovat a udržet. Například nemůžeme investovat všechny prostředky do toho, že budeme celý den jíst pouze grepy. Musíme prostředky rozložit nejen do ovoce, ale i do zeleniny, zdravých nápojů, pohybu, relaxace, spánku a dalších aspektů. Až tento celek přináší pevnou a udržitelnou imunitu. V investičním portfoliu to funguje stejně. Investice do jednoho typu akcie je onen pokus, mít zdravou imunitu díky celodenní konzumaci grepů. Jinými slovy, znamená to se vystavujete značnému riziku.

Tato investiční strategie má vysokou pravděpodobnost pro dosažení efektivní a výnosné investice. Nutno podotknout, že žádná investiční strategie není stoprocentní recept, který funguje vždy za všech okolností. Investor si může zvolit akcii na první pohled velmi atraktivní, od které očekává její růst, který se ovšem nedostaví, ačkoliv všechny okolnosti naznačovaly a předikovaly, že je úspěch jistý. Proti těmto nenaplněným očekávání lze uplatnit jedinou obranu, rozumně diverzifikovat. Rozložení rizika zamezí negativním důsledkům při chybném rozhodnutí investora a přinese vyšší zisky.

Moderní teorie portfolia hovoří velmi kladně o diverzifikaci, mnohdy až přespříliš. Riziko totiž měří podle volatility cen akcií. Ale volatilita může být shodná jako samostatný trh, jedná-li se o tržní portfolio, které zahrnuje všechny akcie na trhu. Ačkoliv se jedná o diverzifikované portfolio, rozložení investovaných prostředků není schopno určit, jestli se nejedná o příliš drahé portfolio v souvislosti s vnitřní hodnotou akcií.

Diverzifikace se především zaměřuje na eliminaci rizika spojeného s chybnými investičními rozhodnutími než na riziko spjaté s cenou investičních nástrojů. S investičním rozhodováním je spjaté i Margin of safety, bezpečnostní polštář. Rozhodne-li se investor investovat do akcie, u které si vypočítal 50 % Margin of safety, má vysokou pravděpodobnost, že investice bude velmi úspěšná. Při chybném výpočtu nebo nepříznivé volbě akcie, však ani 50 % bezpečnostní polštář nemusí být dostačující. Sníží-li si investor Margin of safety, může se jednat více o spekulaci s vysokým rizikem než o investici.

Široká diverzifikace může ovšem znamenat i ztrátu zisků, kdy se investor obírá o úspěch těch akcií, které dobře vytipoval, na úkor rozšiřování portfolia o jiné akce, které v tu chvíli nejsou tak dobrým tipem. Diverzifikace investorovi může ubírat informační pozornost. Namísto dokonalé informovanosti dvou či tří podniků, vede k mnohem menší informovanosti několik desítek podniků. Vrátíme-li se k již zmiňovanému příkladu s grepy, můžeme si situaci přiblížit tak, že místo toho abychom se zajímali, které typy grepů a odkud jsou nejprospěšnější, v jakou denní domu je máme konzumovat, nebo jaké množství musíme sníst pro co největší jejich přínos. Naše pozornost se rozprostře na desítky dalších aspektů, které sice podporují zdraví, nám ale tak uniká největší možný „zisk“ nebo přínos pro naše zdraví z tohoto exotického ovoce. Diverzifikace v tomto ohledu může být značně přeceňována. Investice do velkého množství podniků s minimální informovaností může ve finále přivodit vyšší riziko než investice do malého množství podniků, kde investor má poměrně slušný přehled o jejich situacích.

Nabízí se otázka velikosti diverzifikace. Do jaké míry je diverzifikace účinná a kdy už naopak přináší ztrátu na případných výnosech. Přiměřená a účinná diverzifikace musí obsahovat následující podmínky.

1.      Rozložení rizika musí být schopno minimalizovat dopady plynoucí z chyb jednotlivých investic.

2.      Diverzifikace nesmí být příliš široká, aby neměla tendenci ubírat výnosy z celkového portfolia.

3.      Diverzifikace musí být praktická a pro investora zvládnutelná bez větších obtíží.

Řešením diverzifikace může být například investice do 10 až 15 podniků, kdy bude mít investor v portfoliu přibližně až 8 % v jednotlivých akciích. Při tomto počtu podniků je možné mít zdravou a dostatečnou informovanost a takto vysoká koncentrace v portfoliu bude investora motivovat k pečlivému zvažování a rozhodování při koupi další akcie. Tyto skutečnosti se pak pozitivně odrazí na výnosu celého investičního portfolia. Ing. Daniel Gladiš, MBA, CFA například ve své knize Naučte se investovat uvádí trefné přirovnání, že když si investor kupuje akcii, musí na ní nahlížet jako na vstup do manželství nikoliv jako na letní lásku.

Úvaha nad koupí celého trhu, může vést investora k nepříjemným situacím. Tato transakce totiž nutně trpí absencí dvou základních principů: Margin of safety a diverzifikací. Investici tak vystřídává spekulace nesoucí s sebou i velká rizika. Spekulaci vystřídá investice až při nákupu jednotlivých akciových titulů s ohledem na bezpečnostní polštář a s vyváženou diverzifikací.

Zdroje:

GLADIŠ, Daniel. Naučte se investovat. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2005. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-1205-5.

Freepik

Podobné články