V dnešní době, kdy se naše ekonomika potýká s vyšší inflací, než na kterou jsme byli doposud zvyklí, se nabízí otázka, jestli se letos dočkáme také růstu reálné mzdy. Zvýšení cenové hladiny má totiž přímí negativní dopad právě na reálné mzdy. Obecně vzato lze říci, že si za mzdu můžeme pořídit mnohem méně služeb a komodit. Je tedy na čase očekávat, že reálné mzdy vzrostou?
Ekonomické odhady a očekávání přichází s ne příliš pozitivní prognózou ohledně růstu reálných mezd. V tuto chvíli se očekává, že díky inflaci si za mzdy pořídíme přibližně od 10 % méně služeb a komodit. Je zcela evidentní, že období, kdy se úspory znehodnocují a reálné mzdy nerostou, je nad rámec ekonomicky náročné.
Současná situace reálných mezd se ovšem nelíbí odborářům, natož pak samotným zaměstnancům a diskuse o nárůstu reálné mzdy nenechávají v klidu ani politiky. Potíž je ovšem v tom, že implementace řešení inflačních dopadů má svoji setrvačnost. Právě proto se ekonomové domnívají, že se letos spíše nedočkáme růstu reálných mezd.
I přesto, že někteří zaměstnavatelé přistupují k mzdové politice tak, že ji tak zvaně valorizují a tím mzdu navyšují, jedná se pouze o navýšení v řádech stokorun, tedy 1-2 %. Valorizace nad 2 % je spíše výjimečná a ojedinělá záležitostí, a to i přesto, že je inflace několikrát vyšší. Celkové situaci nepomáhá ani to, že například v době pandemie někteří zaměstnavatelé byli zdrženliví a po dobu dvou let ani nevalorizovali mzdy svých zaměstnanců. Tito zaměstnanci se tak dočkali valorizace po dlouhé odmlce a bohužel v době vysoké inflace.
Dočkají se zaměstnanci nějaké kompenzace?
Otázka zní, jestli se zaměstnanci dočkají určité kompenzace za to, že jejich reálná mzda de facto klesla. Zde by mohla zakročit vláda v podobě určitých daňových úlev, ovšem s konkrétním a promyšleným krokem. Avšak i když vláda přijde s kompenzačním balíčkem pro zaměstnance, nevyhneme se časovému prodlení, od kdy bude možné tuto kompenzaci využít.
Zaměstnavatelé by mohli svým zaměstnancům poskytnout kompenzaci v podobě vyššího příspěvku na penzijní spoření nebo životní pojištění, nebo navýšením cafeterie či jinými způsoby. Jako zajímavou kompenzace se taktéž nabízí například využívání home officu, který se přes pandemické období osvědčil a ukázalo se, že práce z domova může být zaměstnanci vnímána jako opravdový a hodnotný benefit od zaměstnavatele. Mezi dalšími kompenzacemi může být ale i nový telefon, notebook nebo jiné pracovní pomůcky. Kompenzace od zaměstnavatele mohou být rychlejším řešení situace, kdy zaměstnancům nerostou nebo klesají reálné mzdy. Ovšem ve větším korporacích se bude jednat také o určitý proces, který bude potřebovat určitý čas, aby se kompenzace implementovaly do kolektivních smluv.
Konflikt ve výši mzdy u stávajících zaměstnanců a u nově nastupujících
Vzhledem k současné ekonomické situaci na trhu práce, kdy je mimo jiné nízká nezaměstnanost a tím pádem nedostatek pracovních sil a vyšší inflace dochází k tomu, že nově nastupující zaměstnanci pracují za vyšší mzdu nežli ti, kteří pro daného zaměstnavatele pracují již delší dobu. A právě tato situace, kdy neroste reálná mzda, nejvíce zasahuje ty zaměstnance, kteří pro daného zaměstnavatele vykonávají svoji práci v řádu několika let. Mělo by být tedy v zájmu zaměstnavatelů si právě tyto loajální a zaučení zaměstnance udržet a předejít tak jejich fluktuaci ke konkurenčním podnikům.
Zdroje:
unsplash.com