Evropská komise, výkonný orgán EU, ve středu navrhla nové sankce proti Kremlu, které budou zahrnovat šestiměsíční postupné zastavení dovozu ruské ropy.
Nevyprovokovaná invaze Ruska na Ukrajinu a důkazy o válečných zločinech přiměly Evropskou unii k razantnějším krokům v oblasti energetických sankcí. Zavedení opatření, která by mohla omezit nebo zcela přerušit dodávky ruské energie do EU, je však pro blok složitým úkolem.
Důvodem je závislost regionu na Rusku, které je zdrojem energie, včetně ropy. Podle statistického úřadu regionu tvořil v roce 2020 dovoz ruské ropy přibližně 25 % nákupů suroviny v bloku.
"Řekněme si to jasně: nebude to snadné," řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během středečního projevu v Evropském parlamentu.
"Některé členské státy jsou silně závislé na ruské ropě. Ale my na tom prostě musíme pracovat. Nyní navrhujeme zákaz ruské ropy. Půjde o úplný zákaz dovozu veškeré ruské ropy, námořní i potrubní, surové i rafinované."
Ceny ropy se ve středu ráno obchodovaly přibližně o 3 % výše. Futures kontrakty na ropu Brent se v pozdních ranních hodinách v Evropě prodávaly za 108,30 USD za barel.
Zákaz byl v EU velmi kontroverzním tématem, ale poté, co tuto myšlenku podpořilo Německo, získal tento krok na síle. Dvě země EU - Slovensko a Maďarsko, které jsou obě vysoce závislé na ruské energii - požadovaly výjimky.
Von der Leyenová se během svého projevu rozhodla neposkytnout žádné podrobnosti o výjimkách, ale tři úředníci EU, kteří si nepřáli být jmenováni kvůli citlivé povaze této otázky, potvrdili televizi CNBC, že návrh Komise tuto flexibilitu zahrnuje - poskytuje Maďarsku a Slovensku delší časové období na postupné vyřazení ruské ropy.
Dva z anonymních představitelů uvedli, že obě země budou muset zastavit dovoz ruské ropy do konce roku 2023.
Ve středečním projevu von der Leyenová vysvětlila, že šestiměsíční období pro vyřazení většiny zemí EU poskytne trhům s komoditami čas na přizpůsobení.
"Maximalizujeme tlak na Rusko a zároveň minimalizujeme vedlejší škody pro nás a naše partnery po celém světě. Protože abychom mohli pomoci Ukrajině, musí naše vlastní ekonomika zůstat silná," dodala.
Válka na Ukrajině přinesla EU nové ekonomické problémy. Po dvou letech řešení pandemie koronaviru začal region tento rok pozitivně, ale s rozvojem konfliktu na Ukrajině to náhle skončilo.
Ropné embargo navazuje na zákaz ruského uhlí, který byl vyhlášen minulý měsíc. Vyvolává také vyhlídky na omezení ruského zemního plynu.
Zemní plyn je pro EU nejvýznamnějším zdrojem energie z Ruska, neboť představuje přibližně 40 % veškerého dovozu do bloku. Jeho zastavení ze dne na den by mělo závažné hospodářské důsledky.
Tato komodita se již ocitla v politickém ohnisku ruské invaze na Ukrajinu. Minulý týden ruská státní energetická společnost Gazprom zastavila dodávky dvěma zemím EU, Polsku a Bulharsku, protože odmítly ustoupit požadavkům platit za plyn v rublech. Tento krok vedl mnohé k obavám, že by mohlo dojít k zastavení dodávek i do dalších zemí EU.
Středeční návrh na zákaz ropy je šestým kolem sankcí EU vůči Rusku. Součástí balíčku je také vyřazení banky Sberbank z mezinárodního platebního systému SWIFT.
"De-SWIFTujeme Sberbank - zdaleka největší ruskou banku - a další dvě velké banky. Tím jsme zasáhli banky, které jsou systémově kritické pro ruský finanční systém a Putinovu schopnost vést destrukci," uvedla ve středu také von der Leyenová.
Kromě toho chce komise zakázat tři ruské státní vysílací společnosti v evropském éteru a uložit sankce vysokým ruským vojenským důstojníkům a dalším osobám, protože se podle ní podíleli na válečných zločinech na Ukrajině v Buči a na akcích v obleženém městě Mariupol.
O všech těchto opatřeních jednali evropští velvyslanci ve středu ráno, než sankce vstoupily v platnost. Než budou sankce plně schváleny na úrovni EU, může to trvat několik dní.
Zdroje: cnbc.com, Unsplash.com