Evropská unie chce přispět v boji s globálními a ekologickými problémy. To se týká také odlesňování deštných pralesů. Odlesňování znamená, že původně zalesněná oblast je trvale přeměněna buď na ornou půdu, pastviny nebo jinou otevřenou půdu vykácením nebo lesními požáry. O deštných pralesích se mluví jako o plicích planety, jsou zdrojem životadárného kyslíku a poskytují domov přes 100 000 druhů živočichů. Jedná se bezesporu o jedinečný ekosystém, který bohužel trpí lidskou činností. Vysoká poptávka po kávě, palmovém oleji, ale i například avokádu vítězí nad šetrným přístupem k přírodě.
Současná situace odlesňování není lhostejná vrcholným představitelům Evropské unie, kteří zvažují zákaz dovozu hovězího masa, palmového oleje, kakaa a kávy. Hlavním důvodem návrhu je zmiňované odlesňování deštných pralesů, které má globální dopady. Opatření je výsledkem konference COP26 o klimatu. V návrhu jsou vypracovaná pravidla, která nedovolují zemědělským podnikům prodávat jejich produkty do Evropské unie, jestliže se tyto produkty podílejí a mají dopad na odlesňování deštných pralesů. Návrh byl zveřejněn dva týdny poté, co světoví lídři podepsali plán proti odlesňování na Globální konferenci o klimatu v Glasgow.
Výjimka pro kaučuk
V návrhu nových pravidel chce Evropská komise povolit pouze produkty, které odlesňování nepřispívají. Kromě toho, že se návrh týká zákazu dovozu hovězího masa, palmového oleje, sóji, kávy a kakaa do Evropské unie, obsahuje také výjimku pro kaučuk. Tato výjimka se tak stává zdrojem kritiky ekologických skupin a hnutí.
U Evropské unie jsme se s regulací produktů jednotlivých států již setkali. Snaha Evropské unie o regulaci produktů, se kterými jsou spojeny ekologické problémy, je ovšem premiérou. Komisař Evropské unie Virginijus Sinkevičius tuto skutečnost okomentoval jako průkopnickou iniciativu.
Kromě šesti stěžejných produktů tyto pravidla mají platit také pro produkty sekundární, jako je například čokoláda, kůže nebo nábytek. Dovozci by měli být schopni poskytnout konkrétní souřadnice místa, kde se jejich produkty vyrobily.
Jaké by mohly být dopady?
Motivace Evropské unie je bezesporu chvályhodná. Otázka zní, do jaké míry může ovlivnit samotný problém odlesňování deštných pralesů, pokud se nepřipojí i velké trhy, jako jsou trhy v USA a v Číně. Bez vzájemné spolupráce a připojení ostatních trhů může Evropská unie nakonec vypadat jako pes, co štěká, ale nekouše. Bude-li jediná vyžadovat navrhovaná pravidla, může to mít pouze další byrokratický dopad pro tyto produkty, který se nakonec může promítnout v ceně pro konečného spotřebitele. Na druhou stranu může využít svoji roli a být inspirací pro ostatní. Očištěný trh od společností, které se podílejí na odlesňování, by mohl být cestou pro zachování daného ekosystému a zabránění ekologické katastrofy.
Proti odlesňování může přispět každý spotřebitel
Problém odlesňování nelze brát na lehkou váhu, do boje proti němu může ale přispět každý spotřebitel. Pokud spotřebitelé se budou více zajímat o kupované produkty o jejich původu a kvalitě, tak to způsobí, že produkty s neekologickým původem nebudou poptávány a jejich producenti je budou muset transformovat do podoby, která se nebude podepisovat na odlesňování deštných pralesů.
Zdroje:
Svt.se
Freepik.com