Měřítko známé jako evropský ukazatel strachu dosáhlo nejvyšší úrovně od vypuknutí epidemie koronaviru, což by mohlo znamenat další ekonomickou bolest zejména pro Itálii.
Rozdíl ve výnosech italských a německých dluhopisů je považován za měřítko napětí na evropských trzích a investoři jej bedlivě sledují. V pondělí se spread rozšířil na úroveň, která nebyla zaznamenána od května 2020, což mimo jiné naznačuje, že trhy se stále více obávají o schopnost Itálie splácet svůj dluh.
Výnosy italských desetiletých dluhopisů vzrostly na 4 %, což je úroveň, která nebyla zaznamenána od roku 2014.
Podobná situace je i v dalších vysoce zadlužených evropských zemích.
Výnos desetiletého řeckého dluhopisu v pondělí dosáhl 4,43 %, zatímco výnos desetiletého dluhopisu Portugalska a Španělska vzrostl na 2,9 %.
"Výnosy všude rostou kvůli obavám z inflace a rostoucímu očekávání, že centrální banky budou muset v reakci na to agresivně zvýšit úrokové sazby," uvedl pro CNBC Neil Shearing, hlavní ekonom skupiny Capital Economics.
"Větší obavy v eurozóně vzbuzuje skutečnost, že Evropská centrální banka dosud neupřesnila, jak by mohl program na omezení rozpětí periferních dluhopisů fungovat. To vyvolává neklid na trhu dluhopisů, který tlačí na růst periferních spreadů."
ECB minulý týden potvrdila svůj záměr zvýšit v červenci úrokové sazby a její revidované ekonomické prognózy rovněž naznačily, že se chystá nastoupit cestu přísnější měnové politiky.
Představitelé centrální banky však neposkytli žádné podrobnosti o možných opatřeních na podporu vysoce zadlužených zemí, což některé investory znervózňuje.
Tento nedostatek podpory by mohl být pro Itálii problematičtější než pro ostatní jihoevropské země.
"Řecko a Portugalsko by měly být schopny zvládnout normálnější výnosy. Jejich trend růstu je vysoký, fiskální situace [je] komfortní. V případě Řecka je většina dluhu v držení oficiálních věřitelů, kteří Řecku poskytli velmi výhodné podmínky. Trhy se o ně mohou obávat, ale fundamenty takové obavy neopravňují," řekl pro CNBC Holger Schmieding, hlavní ekonom společnosti Berenberg.
"Skutečnou otázkou zůstává Itálie. Navzdory některým reformám pod vedením [premiéra Maria] Draghiho zůstává trend italského růstu slabý. Pro Itálii by se výnosy výrazně nad 4 % mohly nakonec stát problémem."
Mezinárodní měnový fond v květnu uvedl, že v letošním a příštím roce očekává zpomalení tempa růstu Itálie. V letošním roce očekává meziroční růst na úrovni přibližně 2,5 % a v roce 2023 na úrovni 1,75 %.
Fond rovněž varoval, že "prudší zpřísnění finančních podmínek by mohlo dále snížit růst, zvýšit náklady na financování a zpomalit tempo poklesu veřejného dluhu a přimět banky k omezení poskytování úvěrů."
Rostoucí výpůjční náklady v jižní Evropě nejsou novinkou.
V době vrcholící krize státního dluhu, která začala v roce 2011, prudce vzrostly výnosy dluhopisů a řada zemí byla nucena zavést bolestivá úsporná opatření poté, co požádala o finanční pomoc.
Navzdory nedávnému nárůstu výnosů a očekávání vysoké inflace v nadcházejících měsících se však ekonomové nedomnívají, že bychom se v regionu měli stát svědky návratu k úsporným opatřením.
"Úspory jako politická reakce zůstávají nepravděpodobné. Itálie a další země stejně dostávají značné finanční prostředky z programu EU "Nová generace EU" ve výši 750 miliard. Veřejné investice se pravděpodobně zvýší," uvedl také Schmieding.
V souvislosti s pandemií byl zaveden program EU nové generace, v jehož rámci si státy Evropské unie společně půjčují peníze na trzích.
"Ekonomický výhled je prozatím velmi nejistý a trhy jsou zmateny rekordně vysokou inflací," uvedl Francesco di Maria, stratég pro pevný výnos ve společnosti UniCredit.
"Na rozdíl od let 2011-2012, kdy došlo ke krizi státního dluhu, se však infrastruktura Evropské unie zlepšila," řekl a dodal, že ECB pravděpodobně zasáhne i v případě, že výnosy dluhopisů výrazně vzrostou.
Zdroje: cnbc.com, Unsplash.com