Inflace v eurozóně dosáhla rekordních 8,6 %, zatímco Evropská centrální banka se připravuje na první zvýšení úrokových sazeb za posledních 11 let

Foto: Unsplash

Inflace v eurozóně dosáhla rekordních 8,6 %, zatímco Evropská centrální banka se připravuje na první zvýšení úrokových sazeb za posledních 11 let

Inflace v eurozóně dosáhla v červnu nového rekordu těsně před prvním zvýšením úrokových sazeb Evropskou centrální bankou za posledních 11 let.

Podle předběžných údajů evropského statistického úřadu Eurostat, které byly zveřejněny v pátek, dosáhla celková inflace za minulý měsíc 8,6 % (meziročně). To překonalo předpověď 8,4 %, kterou v průzkumu mezi ekonomy provedla agentura Reuters. V květnu míra inflace dosáhla 8,1 %, což znamená, že životní náklady v zemích eurozóny nadále prudce rostou.

Německo začátkem týdne mnohé překvapilo, když vykázalo meziměsíční pokles inflace o 0,5 procentního bodu. Podle odborníků to bylo způsobeno novými vládními dotacemi, které mají zmírnit dopady vyšších cen energií, a nejednalo se ještě o konec prudkého růstu míry inflace.

Podle agentury Reuters však Francie i Španělsko zaznamenaly v červnu nové inflační rekordy, přičemž ve Španělsku byla poprvé od roku 1985 překročena 10% hranice.

ECB, která přislíbila, že bude řešit prudký růst cen, se má sejít koncem července a oznámit zvýšení sazeb. Centrální banka uvedla, že sazby opět zvýší v září, což znamená, že její hlavní úroková sazba by se letos mohla vrátit do kladných hodnot - ECB má od roku 2014 záporné sazby.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová se ve svém projevu na začátku tohoto týdne vyjádřila v jestřábím duchu.

"Pokud se výhled inflace nezlepší, budeme mít dostatek informací, abychom mohli postupovat rychleji," řekla Lagardeová posluchačům v portugalské Sintře o období po zářijovém zvýšení inflace.

V souvislosti s obavami z recese v nadcházejících měsících však narůstají otázky ohledně budoucnosti měnové politiky v eurozóně. Pokud by centrální banka přistoupila k rychlému zvýšení sazeb, mohlo by to ještě více zbrzdit hospodářský růst v době, kdy již dochází k jeho zpomalení.

Nedávné údaje o podnikatelské aktivitě naznačují, že eurozóna již ztrácí dech. Celkově je otázkou, zda se eurozóně podaří vyhnout recesi.

Ekonomové společnosti Berenberg předpovídají v roce 2023 recesi v eurozóně a pokles HDP (hrubého domácího produktu) o 0,8 %.

Další ekonomické tlaky způsobené ruskou invazí na Ukrajinu - především v oblasti energetické a potravinové bezpečnosti - by však mohly vést k výraznějšímu zpomalení v regionu dříve, než se očekávalo.

Evropští představitelé se zatím vyhýbají slovům o recesi.

"Stále očekáváme kladné tempo růstu díky domácím rezervám proti ztrátě růstové dynamiky," uvedla Lagardeová na začátku tohoto týdne. ECB v červnu předpověděla pro letošní rok tempo růstu HDP v regionu ve výši 2,8 %. Nové prognózy budou zveřejněny v září.

Tvůrci politiky ve Frankfurtu si však uvědomují, že zpomalení ekonomiky je hlavním rizikem, které musí sledovat.

Philip Lane, hlavní ekonom banky, uvedl, že v nadcházejících měsících musí zůstat ostražitý.

"Vzhledem k nejistotě musíme řídit obě rizika," řekl Lane, který je zároveň členem Rady guvernérů banky, v úterý na Sintra Forum ECB.

Andrew Kenningham, hlavní ekonom Capital Economics pro Evropu, v bleskové zprávě po pátečním zveřejnění údajů uvedl, že hodnota 8,6 % "pravděpodobně nestačí na to, aby se v červenci opět zvýšily sazby o 50 bb (místo 25 bb)".

"Vzhledem k tomu, že se tvůrci měnové politiky stále více cítí nesví ve své politice záporných úrokových sazeb, očekáváme, že od září dojde k výraznějšímu zvýšení sazeb a do konce roku se depozitní sazba zvýší na +0,75 %," uvedl.

Zdroje: cnbc.com, Unsplash

Podobné články