Evropská energetická krize vyvolaná omezením dodávek plynu z Ruska nutí Německo přejít na uhlí, aby si před zimou zajistilo dostatek energie.
Podle údajů společnosti Rystad Energy zvýšila země v letošním roce výrobu elektřiny z uhlí nejvíce, a to o 18,2 % což poukazuje na zrychlený přechod na alternativní zdroj paliva.
Rakousko, Nizozemsko a Itálie také pokukují po opětovném využívání uhlí, ale přechod nemusí být pro ostatní evropské země ve srovnání s Německem snadný.
"Většina zemí má omezené možnosti, jak přejít při výrobě elektřiny z plynu na uhlí, protože v posledních letech bylo odstaveno velké množství uhelných elektráren," uvedla společnost Rystad Energy ve zprávě.
Například Rakousko v rámci plánu na snížení využívání fosilních paliv náročných na emise oxidu uhličitého odstavilo v roce 2020 svou poslední uhelnou elektrárnu.
Německo sice v posledních letech odstavilo mnoho uhelných elektráren a v rámci dekarbonizace plánovalo do roku 2030 uzavřít všechny, ale stále má flotily uhelných elektráren, které lze znovu oživit.
"Některé z nich jsou v rezervě, takže nejsou zcela vyřazeny z provozu nebo zcela odstaveny, a proto bude možné [elektrárny] otevřít v relativně krátké době," uvedl analytik společnosti Rystad Energy Fabian Rønningen.
Německý energetický gigant Uniper například nedávno oznámil, že dočasně nastartuje zakonzervovanou uhelnou elektrárnu na výrobu elektřiny pravděpodobně do konce dubna 2023 v reakci na zkrácené dodávky plynu.
Podle údajů společnosti Rystad Energy, je Německo na dobré cestě k tomu, aby do konce roku uvedlo do provozu uhelné elektrárny o celkové kapacitě 35 gigawattů.
Několik překážek však Německu stále ještě stojí v cestě. To ilustruje nízká hladina vody v Rýnu, jedné z nejdůležitějších řek v Evropě, která se používá k přepravě zboží, jako je uhlí, chemikálie a obilí. Ta poklesla při rekordních letních vedrech a následně vyvolala u německé vlády obavy z možného nedostatku uhlí v důsledku omezení vnitrostátní lodní dopravy po řece.
Světový trh s uhlím je mezitím také stále velmi napjatý, což ostatním zemím ztěžuje přechod na uhlí, uvedl Rystad. A v červenci Mezinárodní energetická agentura varovala, že stlačený dovoz energie z Ruska znamená, že světový trh s energetickým uhlím zůstane ve třetím a čtvrtém čtvrtletí letošního roku "extrémně napjatý".
"Vidíme před sebou velmi náročnou zimu. Čtvrté čtvrtletí 22. a první čtvrtletí 23. roku budou obtížné a Evropa by pravděpodobně potřebovala všechny další alternativy, které by mohla dostat do rukou, když se blíží tato bouře," řekl deníku Insider analytik skupiny SEB Ole Hvalbye.
Zdroje: markets.businessinsider.com, Unsplash.com