Letošní udělení Nobelovy ceny za ekonomii putovalo do Ameriky třem ekonomům Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig. Jejich přínos se týká především určení postavení bank v nelehkých finančních dobách.
Trojice ekonomů přišla s řešením, které by mělo zabránit například další ekonomické krizi, jaké svět čelil ve 30. letech minulého století. Řešení těchto velkých ekonomických krizích spatřují především v úloze bank. Velká hospodářská krize byla totiž zatížena bankroty bankovních institucí, které vedly k tomu, že se krizové období zbytečně prodloužila a celková krize se tak prohloubila.
Důvěryhodné banky v oku finančního tornáda
Výzkum vyzdvihuje nepostradatelnou a nezbytnou roli bank. Pokud budou bankovní instituce zranitelné nebo dokonce zkrachují, ekonomickou situaci to samozřejmě nemůže nikterak vylepšit. Případnou finanční krizi „nezdravé“ banky de facto pošlou do negativních astronomických čísel. Bankovnictví je dle laureátů klíčový prvek pro řešení a předcházení finančních krizí.
Jestliže se klienti dozví, že jejich banka má finanční problémy, vede to k tomu, že dochází k masivnímu vybírání hotovosti, které vede až ke krachu bankovní instituce. Ekonom Ben Bernanke tento efekt popisuje ve svých pracích již z roku 1983. Hromadné vybírání hotovosti tak dle jeho bádání vedlo k tomu, že proměnilo recesi v hospodářskou krizi. Své poznatky navíc využil také při osmiletém vedení Fedu.
Důvěra v bankovnictví je tabu a banky musí představovat instituce, které jsou zcela nezatížené negativními prvky, které by ohrožovaly jejich důvěryhodnost. Role bank je natolik důležitá, že by v případě sebemenším problémů, měla zasáhnout dokonce i vláda a podpořit banky například pojištěním vkladů. Vláda by tak měla na bankách spíše „stavět“ svoje finanční zdraví. Což je bohužel v rozporu například s tím, že se náš ministr financí chce uvalit na banky daň z mimořádných zisků a v bankách hledá odpověď na to, jak zaplatit, respektive snížit stání dluh.
Královská švédská akademie udělením tímto cen, tak přiznává, že je zcela nezbytné, abychom se naučili čelit finančním recesím a abychom nedělali kroky, které promění recesi v krizi. Poznatky ekonomů jsou užitečné nejen pohledem do budoucnosti, ale i pohledem zpět, neboť nám dokážou blíže objasnit příčiny předchozích finančních krizí.
Chceme mít peníze hned a platit je později
Ekonomové Diamond a Dybvig ve svých studií poukazují na to, že v ekonomice existuje určitý rozpor mezi lidmi, kteří chtějí peníze hned a kteří je chtějí platit až později. Jinými slovy řečeno, když máte své peníze v bance, chcete mít k nim neomezený přístup a možnost okamžitého výběru. Pokud jste ale v roli dlužníka, nechcete splácet svůj dluh každý den, nýbrž chcete platit peníze později. Ekonomové popisují tuto situaci jako řešitelnou právě pomocí bank. Banka je ideální právě proto, že dokáže uspokojit potřeby obou těchto potencionálních klientů.
Možnost vyhnout se úplně finančním krizím
Ekonomové uvádějí, že je možné se finančním krizím zcela vyhnout. Ovšem domnívají se, že to není zřejmě ten nejlepší způsob, jak se s nimi vypořádat.
Nobelova cena za ekonomii
Ačkoliv ekonomie nebyla v Nobelově závěti, uděluje se od 70. let minulého stolení. Cena má oficiální název „Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel“ a může se s ní pyšnit nejvíce ekonomů pocházející zejména z Ameriky. S cenou je předána také odměna, a to ve výši 10 milionů švédských korun, což je přibližně 23 milionů českých korun.
Zdroje:
svt.se
unsplash.com