Nejčastější kybernetické útoky

Foto: Unsplash

Nejčastější kybernetické útoky

Útoky v online prostoru se letos téměř zdvojnásobily. Zdá se, že se s podvodníky na internetu „roztrhnul pytel“ a dokážou přitom nachytat jak mladého člověka, tak i seniora. K podvodům útočníci využívají sociální sítě, inzertní portály, lživé předstírání a jiné způsoby. Manipulace podvodníků je na vysoké úrovni a jejich dopadení je téměř nemožné.

Podvodníci vydávající se za policistu nebo bankéře

Z ničeho nic vám přijde zpráva nebo vám zazvoní telefon a na druhé straně na vás velmi naléhá osoba, která se buď vydává za policistu nebo bankéře. Scénář je stejný, ozývají se vám, protože jsou vaše peníze v nebezpečí, a abyste je zachránili, musíte urychleně konat. Tito podvodníci vás dokáží opravdu vystrašit a vyvíjejí takový nátlak, že poškozený reaguje velmi zkratkovitě a nemá čas přemýšlet logicky. V těchto podvodech působí často několik podvodníků najednou, kteří jsou sehraní v tom, jak se vám ozývají. Celkový dojem je potom ještě více důvěryhodný.

Státní příspěvek na bydlení nebo na dítě

Kybernetičtí útočníci si pro své podvody vybrali i to, že se vydávají za stát a přes falešné sms zprávy odkazují na falešné webové stránky. Podvodníci tak cílí na velmi zranitelné lidi, kteří finanční pomoc potřebují, ovšem díky jejich konání přijdou i o ty poslední. Falešné zprávy vypadají velmi věrohodně a webové stránky, na které odkazují jsou velmi podobné těm úředním. Již samotná webová adresa, ale prozrazuje, že se jedná o fiktivní web. Státní úřady kvůli těmto podvodům vydaly několik varování, která na tyto podvody upozorňují. Státní aparát kvůli příspěvkům na bydlení nebo na dítě neposílá žadatelům žádné sms zprávy. A co víc nikdy nechce po žadatelích těchto příspěvků zadávat údaje ohledně platební karty.

Online inzerce

Na pozoru by se měli mít všichni, kteří využívají inzertní webové portály nebo prodávají zboží přes sociální sítě. Kybernetičtí útočníci se zde vydávají tentokrát o zájemce a chtějí si vámi inzerované zboží koupit. Na inzeráty reagují velmi rychle a pro svoji komunikaci využívají falešné účty na sociálních sítí nebo například v aplikaci what‘s up. Vše se zvrtne v okamžiku zvolení dopravy vámi inzerovaného zboží. Tito podvodníci totiž chtějí využít službu některého ze známých dopravců, jako je například DPD nebo PPL. Zde se snaží poškozenému namluvit, že chtějí využít tzv. bezpečnou platbu, tj. že peníze zaplatí až přepravci při převzetí a ten potřebuje vaše platební údaje, aby vám následně finanční částku poslal. Cílem kybernetického útoku je získání vašeho potvrzení, kterým se dostanou na váš bankovní účet. Veškeré formuláře dopravních společností vypadají jako pravé, bohužel praktiky posílání odkazů je zejména praktika podvodníků.

Výhodné investice

Extra výnosné akcie nebo výhodný nákup kryptoměny se mohou proměnit v pořádný podvod. Podvodníci využívají například reklamy na koupi akcie známé firmy, na kterou když kliknete odkáže vás to na vyplňující formulář. Zbytek už vám je zřejmě jasný. Někdy je podvod spojený ještě s následným oslovením telefonního operátora, který podvod dokoná. Akce podvodníků pak může skončit tím, že si poškozený stáhne program, software či aplikaci, přes kterou pustíte podvodníky do svého počítačového rozhraní.

Hlasová zpráva

Pokud se vám rozsvítí mobilní telefon s tím, že vám přišla sms zpráva údajně od někoho známého s odkazem na hlasovou zprávu, zbystřete. Namísto hlasové zprávy může být ve zprávě ukryt Flubot, což je podvodná aplikace, která dokáže krást z vašeho mobilu hesla a odesílat je podvodníkům.

Zdroje:

Unsplash

Podobné články