Produkce německého průmyslu klesá podle centrální banky Deutsche Bundesbank desetkrát rychleji, než ekonomové předpovídali. Důvodem je nekontrolovaný růst cen energií a nedostatek materiálů z Asie.
Bundesbank ve své aktuální měsíční zprávě píše, že ekonomická produkce pravděpodobně i na podzim stále nedosáhne úrovně roku 2019. „Jde o nejprudší pokles výroby od začátku koronavirové krize. Postižený je zejména automobilový průmysl,“ uvádí zpráva zveřejněná v pondělí.
V Německu panují obavy, že s propadem výroby současně dál poroste inflace. Podle hlavního ekonoma ING Bank Carstena Brzeskiho je současný nedostatek materiálů pro německý průmysl větší hrozbou než koronavirová pandemie. Problémy s dodávkami mikročipů podle něho nezmizí přes noc. Ekonomové proto předpovídají největší evropské ekonomice další propad.
Míra inflace v Německu už dosáhla 4,1 procenta a je v současnosti nejvyšší od roku 1993. Lidé se proto musí připravit na situaci, kdy klesající ekonomiku bude provázet prudký nárůst maloobchodních cen. Nejvíce u energií.
„Současný nedostatek materiálů, klesající poptávka z Číny a nová vlna koronavirové epidenie naznačují, že německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí opět klesne,“ uvedl hlavní ekonom Commerzbank Jörg Krämer. Problémy s dodávkami a nedostatkem materiálů zpomalují oživení německé ekonomiky více, než se čekalo.
Pesimismus prochází téměř všemi průmyslovými odvětvími. Ke zhoršení situace výrazně přispívá i nedávné zvýšení cen energií a paliv. Navíc nová vlna covidu vede k zavírání továren v Asii, což dále způsobuje omezení dodávek materiálů do Evropy. To má vliv na strojírenský, elektrotechnický i automobilový průmysl, kde výrobní linky už stojí. Návrat německé ekonomiky na předkrizovou úroveň se tak v letošním roce stává pouhou iluzí. Koronavirová krize se změnila v krizi nedostatku.
Zdroje: bundesbank.de, faz.net, Unsplash