Světoví lídři a delegáti zastupující téměř všechny země, se sešli ve skotském Glasgow na jednání o klimatu. Jedná se o hlavní klimatickou událost známou jako COP26. Setkání, které bylo formálně zahájeno v neděli,potrvá do 12. listopadu.
„Skutečnou otázkou je, zda máme politickou vůli udělat správnou věc, použít správná slova a navázat tak na dlouho očekávanou akci. Pokud v tom hledáme inspiraci, pohleďme na postavení mladých lidí z Tichomoří,“ řekla v pondělí na COP26 Brianna Fruean, ekologická obhájkyně Samoy.
„Nejsme jen oběťmi této krize. Jsme majáky naděje. Tichomořská mládež přišla se sloganem: ‚Netopíme se, bojujeme.‘ Toto je náš válečnický výkřik do světa a toto je moje zpráva," řekl Fruean. "Doufám, že si dnes zapamatujete má slova”.
Začátkem srpna vydali přední světoví klimatologové své dosud nejostřejší varování před prohlubující se klimatickou krizí. Klimatologové opakovaně varovali, že pokud globální oteplování překročí hranici o 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, tak zranitelné skupiny obyvatel, tím jsou myšleny některé domorodé skupiny a komunity závislé na zemědělství nebo přímořském živobytí, jsou po celém světě vystaveny nepoměrně vyššímu riziku nebezpečí.
Tento teplotní práh je zásadním globálním cílem. Za touto úrovní jsou fatální změny klimatu mnohem pravděpodobnější. Malé ostrovní národy světa, patříčí mezi ty, které jsou nejméně zodpovědné za změnu klimatu, již nyní pozorují, jak jejich ostrovní území pomalu zaplavuje stoupající hladina moří.
Maledivy
Ibrahim Mohamed Solih, prezident Malediv, zahájil v pondělí své prohlášení opakováním výzvy, kterou již několikrát vydal: „Nemám jinou možnost, než to stále opakovat. Co bude potřeba k tomu, abyste nás poslouchali? Naše ostrovy pomalu požírá moře, jeden po druhém. Pokud tento trend nezvrátíme, Maledivy do konce století přestanou existovat.“
Stejně jako mnoho vůdců zastupujících obyvatelstvo v předních liniích klimatické krize na COP26, vyzval Solih zákonodárce, aby “konečně” splnili nedodržené sliby a poskytli zemím s nízkými příjmy 100 miliard dolarů. Tím jim pomohou přizpůsobit se dopadu rostoucích teplot.
Varoval také delegáty shromážděné v největším skotském městě, že zvýšení globální průměrné teploty nad 1,5 stupně Celsia představuje pro Maledivy „rozsudek smrti“.
OSN vydala varování, že svět je v současnosti na „cestě ke katastrofě“ a to k rozdílu o 2,7 stupňů Celsia na konce století.
Aby měl svět nějakou šanci omezit globální oteplování na maximum 1,5 stupně Celsia, což je cíl přelomové pařížské klimatické dohody z roku 2015, musí svět v příštích 8 letech snížit emise skleníkových plynů téměř na polovinu a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.
"Pro ty, kteří mají oči a vidí, pro ty, kteří mají ušia slyší , a pro ty, kteří mají srdce k cítí, potřebujeme k přežití cíl 1,5 stupně Celsia," řekla v pondělí Mia Mottley, premiérka Barbadosu.
Dodala, že vzestup o 2 stupně Celsia „je rozsudkem smrti pro obyvatele Antiguy, Barbudy, Malediv, Dominikánské republiky,Fidži i Keni a Mosambiku a ano i pro obyvatele Samoy a Barbadosu."
"Nechceme naplnit ten obávaný rozsudek smrti a dnes jsme sem přišli, abychom řekli: Snažte se víc," řekla Mottley.
Txai Surui, 24letý domorodý klimatický aktivista z brazilské Amazonie, se na COP26 vyjádřil: “Dnes se klima otepluje, zvířata mizí, řeky vysychají a naše rostliny nekvetou tak jako dřív. Země s námi mluví. Říká nám, že už nemáme čas,“ a dodal, že středem a hlavním tématem rozhovorů OSN o klimatu, musí být domorodé skupiny. "Není rok 2030, není rok 2050. Žijeme teď."
I přes cíle počítající s nulovými emisemi a zvýšenými závazky mnoha zemí a to těch, kteří jsou z největších producentů ropy, plynu a uhlí, tak tyto země nedokázaly doposud nastínit, jak přesně plánují drasticky snížit spotřebu fosilních paliv. Uvidíme tedy a budeme pečlivě sledovat jakým směrem se rozhovory na COP26 vydají v dalším jednání.
Zdroje: cnbc.com; freepik