Nejistota budoucího důchodového systému, zejména věk odchodu do důchodu a výše starobního důchodu, trápí tři čtvrtiny Čechů dle průzkumu jedné z penzijních společností.
Demografické údaje jsou velmi nekompromisní, již několik let upozorňují na to, že populace stárne a že věková křivka populace bude jiná, než je tomu dnes. Respektive bude mnohem méně ekonomicky aktivních lidí „vydělávat“ na převažující část populace seniorů.
Bohužel poslední dobou je téma věku odchodu do důchodu opět mediálním a politickým tématem. Politici totiž stojí před velmi nelehkým úkolem, kdy již nyní přiznávají, že se musí změnit současný důchodový systém, jelikož státní rozpočet mandatorní výdaje v podobě důchodů nemůže stabilně a efektivně fungovat.
K politickým tématům přispívají debaty různých odborníků, kteří navrhují různé formy řešení. Jedno z nich je například oddálení věku seniorů, kteří budou mít na důchod nárok. I díky tomu se ve společnosti objevují obavy z toho, jak vůbec bude důchod vypadat a jestli v důchodu budou Češi doslova živořit. K celkovému napětí navíc nepřispívá ani současné zdražování potravin a cen energií, kdy se již nyní dostává spousty domácností do velmi těžkých ekonomických situací.
Podle průzkumu se finanční nouze v důchodu obává přesně 76 % Čechů. Více než polovina respondentů řeší tuto obavu tím, že se snaží ukládat si finanční prostředky například na penzijní spoření. Není ale ani výjimkou, že si Češi spoří na důchody také na svých běžných bankovních účtech nebo na účtech spořících.
Otázkou ovšem je, jak moc je tento způsob spoření efektivní. Spoření na běžném či spořícím účtu není z dlouhodobého hlediska výhodný jak ze strany výnosů, tak z hlediska možnosti dostupnosti peněz. Jednoduše řečeno běžný a spořící účet je prvním místem, kam lidi jdou vybrat své finanční prostředky například při nečekaných výdajích. Z hlediska časového horizontu je mnohem efektivnější využít finanční produkt se státní podporou s kombinací s investicemi, ve kterých si lze zvolit i mnohem odvážnější profil. Pravidelné investice mohou být například i do akcií, jelikož se jedná o delší časový horizont.
30 % Čechů si vůbec na důchod nespoří
Třetina respondentů však ekonomickou situaci ve stáří vůbec neřeší. Dle jejich argumentů, mají spoření teprve v plánu, nebo se spoléhají na státní podporu, popřípadě finanční pomoc od rodinných příslušníků. Zde ovšem platí pravidlo, že čím dříve se začne tím lépe. Obecně vzato odborníci doporučují hlavně začít a spořit si pravidelně. Dle jejich slov je mnohem lepší si odkládat nižší finanční částku, ale za to každý měsíc. Tato odložená spotřeba je potom opravdovým pokladem, který dokáže vyřešit nelehké životní situace.
Špatné finanční situace ve staří se dle analýzy více obávají ženy, i když připouští, že jsou přesvědčeny, že ve staří budou potřebovat daleko méně financí než dnes. Ovšem omezovat své potřeby a výdaje je vždy mnohem složitější, a to teprve i tehdy, kdy přibývají i vnoučata a zdravotní komplikace.
Představy o výši důchodu se různí. Průměrný důchod je kolem 17 tisíc korun českých, dle dotazů v průzkumu ovšem respondenti přiznávají, že potřebují alespoň 20 tisíc korun českých měsíčně.
Kdy se spořením začít
Podle průzkumu si respondenti myslí, že nejlepším věkem, kdy začít spořit na důchod je ve věku 30 letech. Spořit lze ale již mnohem dříve, de facto od přidělení rodného listu novorozeněte. Spoření na penzi již od raných let je běžnou praxí například v Německu, kdy navíc v době nástupu do zaměstnání toto spoření výrazně navyšují.
Průměrně si Češi spoří 779 korun českých měsíčně, což není ani maximální finanční částka pro získání plné státní podpory na penzijním spoření.
Závislost na státu vs. soběstačnost
Není ani divu, že se tolik Čechů bojí ekonomického zajištění v důchodu. Prognózy nejsou vůbec příznivé, navíc si Češi také uvědomují to, že toto životní období může trvat i například 20 let. Navíc je pravděpodobné, že mohou v tuto dobu také ztratit partnera a na vše tak zůstat sami.
Je jisté, že tyto obavy lze eliminovat pouze tím, že se těmto rizikům zodpovědně postavíme čelem. Spoléhání se na státní podporu, která je v současnosti velmi nejistá a silně ovlivněná aktuálním politickým vedením státu. Pokud si Češi navíc dostatečně naspoří například na penzijním spoření, mohou využít i tak zvaného předdůchodu a sami ovlivnit věkovou hranici, kdy do důchodu půjdou, aniž by jim byl krácen jejich starobní důchod.
Zdroje:
unsplash.com