Evropa se blíží k politice přídělového řízení energií, protože její spor s Ruskem se vyostřuje a ceny rostou.
Očekává se, že EU navrhne povinný cíl pro spotřebu energie, aby snížila celkovou poptávku, uvedla v úterý agentura Bloomberg. Toto opatření bude zahrnuto do plánu, který má koncem tohoto týdne oznámit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Pokud bude tento cíl členskými státy schválen, bude to znamenat výraznou eskalaci konfliktu EU s Ruskem a významný krok směrem k přísnému přídělovému řízení energie.
Cíl je podle návrhu, který agentura Bloomberg viděla, rozdělen na dvě části. První z nich je povinný cíl pro zmírnění spotřeby v hodinách špičkové poptávky. Cíl by se týkal 3 až 4 hodin denně a mohl by zahrnovat i období, kdy se předpokládá slabá výroba energie z obnovitelných zdrojů.
Druhá polovina cíle zahrnuje cíl snížit celkovou spotřebu energie na určitou úroveň, ale cílová hranice zatím není známa.
Plán také zahrnuje "výjimečnou a dočasnou" daň pro společnosti v ropném, plynárenském, uhelném a rafinérském sektoru na základě mimořádných zisků firem. Firmy by platily daně z veškerých zisků nad jejich průměrný zisk před zdaněním za tříleté období, které začalo v roce 2019. Komise tímto plánem stanoví minimální daň a členové EU budou moci požádat o vyšší sazbu.
Komisi čeká těžký boj o získání široké podpory pro svůj návrh. Jak uvedla agentura Bloomberg, ministři na zasedání minulý týden vyjádřili s plánem některé významné neshody, což signalizuje, že některé prvky se do konečného balíčku nemusí dostat. Nicméně vzhledem k tomu, že ceny energií jsou stále zvýšené a Rusko v posledních týdnech ještě více snížilo vývoz do Evropy, autoři plánu tvrdí, že naléhavost je prvořadá.
"Dramatický nárůst cen elektřiny, který pozorujeme, vytváří tlak na domácnosti, malé a střední podniky a průmysl a hrozí, že způsobí širší sociální a hospodářské škody," uvedla komise v návrhu. "Tento ekonomický kontext vyžaduje rychlou a koordinovanou reakci v rámci celé EU."
Nový plán přichází v době hrozící energetické krize v několika největších světových ekonomikách. Ceny energií ve Velké Británii a EU prudce vzrostly v důsledku odvetných opatření Ruska proti sankcím a omezení vývozu ropy a zemního plynu do západní Evropy. Tato změna je přinutila rychle přijmout opatření na zvýšení domácích dodávek energie a zmírnění poptávky, aby se vyhnuly průběžným výpadkům proudu a ještě intenzivnější inflaci.
Skupina sedmi zemí - Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie a USA - představila plány na omezení cen ruské ropy již dříve v září s cílem snížit ceny pro spotřebitele a zároveň odčerpat Kremlu peníze z obchodu s energií. Velká Británie mezitím přijala cenové kontroly a premiérka Liz Trussová ve čtvrtek oznámila, že vláda od 1. října omezí roční účty za energie na 2 500 liber.
Původní plán prezidentky von der Leyenové počítal s omezením cen i na ruský plyn, ale neshody ohledně tohoto opatření jej odsunuly na vedlejší kolej. Podle lidí obeznámených s jednáním se pracuje na samostatném kroku, který by zmírnil napětí na energetických trzích.
Pokud získá podporu zemí EU, mohla by prezidentka podrobnosti plánu odhalit ve středečním projevu. Poté by o návrzích diskutovali odborníci z vlád členských zemí a teprve poté by o opatřeních mohli hlasovat politici členských zemí. Někteří členové prosazují dohodu do konce září, jiní však naznačují, že dosažení dohody potrvá až do plánovaných říjnových zasedání.
Do té doby se energetická patová situace pravděpodobně jen vyostří. Vzhledem k tomu, že se EU připravuje na zimu a s ní spojené požadavky na vytápění, mohly by navrhované energetické limity znamenat rozdíl mezi určitým neformálním přídělem a kolapsem energetické sítě.
Zdroje: businessinsider.com, Unsplash.com