Jednání Ruska – nebo přesněji jeho střety – se Západem se soustředily na jednu zemi, která byla v posledních letech zvláštním ohniskem konfrontací: na Ukrajinu.
Tento týden je opět v centru pozornosti řada důležitých schůzek mezi ruskými a západními představiteli, které se soustředí na snahu zmírnit zvýšené napětí mezi Ruskem a jeho sousedem.
Konkrétním problémem v současnosti je, zda by se Ukrajina mohla jednoho dne stát členem západní vojenské aliance NATO.
To je ta možnost, kterou Rusko vehementně odmítá. Ruská rada se připravuje na středeční setkání s představiteli NATO v Bruselu.
Vztahy mezi evropskými sousedy se vyhrotily v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym od Ukrajiny a podpořilo proruské povstání na východě země. Zde od té doby pokračují boje na nízké úrovni mezi ukrajinskými silami a proruskými jednotkami.
Napětí se v posledních měsících ještě více vystupňovalo kvůli četným zprávám o shromažďování ruských jednotek na hranici s Ukrajinou, což vedlo k rozšířeným spekulacím, že se Rusko připravuje na invazi do země, i když opakovaně popíralo, že by to plánovalo.
USA, EU a NATO varovaly Rusko, že, jak řekl prezident Joe Biden prezidentu Vladimiru Putinovi během telefonátu 30. prosince, „rozhodně zareagují, pokud Rusko bude dále napadat Ukrajinu“. Jak daleko by Západ při obraně Ukrajiny zašel, je však velkou otázkou.
Minulý měsíc Rusko předložilo Západu několik hlavních požadavků na Ukrajinu, kromě jiných bezpečnostních záležitostí, v návrhu bezpečnostního paktu. V dokumentu se požadovalo, aby USA zabránily dalšímu rozšiřování NATO na východ a nesměly dovolit bývalým sovětským státům vstoupit do aliance. Rusko v návrhu paktu také požadovalo, aby USA „nezřídily vojenské základny“ na území žádných bývalých sovětských států, které ještě nejsou členy NATO, ani „nevyužívaly jejich infrastrukturu k jakýmkoli vojenským aktivitám nebo s nimi rozvíjely bilaterální vojenskou spolupráci.
Ačkoli to v návrhu paktu není jmenovitě zmíněno, Ukrajina je pro Rusy zjevným ústředním bodem — je to bývalá sovětská republika, stejně jako ruský spojenec Bělorusko, Ázerbájdžán, Moldavsko a Arménie a další. Bývalé sovětské státy Lotyšsko, Litva a Estonsko jsou již členy NATO.
Rusko již a často vyjádřilo svůj odpor k americkým protiraketovým obranným komplexům v Polsku a Rumunsku ve východní Evropě a posilování přítomnosti NATO ve smyslu „bojových skupin připravených k boji“, jak je NATO popisuje, v pobaltských státech a Polsku.
USA a NATO již označily požadavky, aby Ukrajina nebyla přijata do NATO nebo aby zrušila rozmístění NATO ve východní Evropě, jako „nezačátečníci“ – slovy náměstkyně americké ministryně Wendy Shermanové, která vedla americká delegace v pondělí v Ženevě jednala s ruskými představiteli.
Putin si nelámal hlavu nad tím, že si myslí, že rozpad Sovětského svazu byl pro Rusko katastrofou, a popisuje to jako „největší geopolitickou tragédii“ 20. století.
Ukrajina má pro Rusko zvláštní význam vzhledem ke své poloze – stojí jako hráz mezi Ruskem a východními státy EU – a také díky symbolickému a historickému významu, který je často považován za „klenot v koruně“ bývalého sovětského impéria.
Putin vychvaloval kulturní, jazykové a ekonomické vazby mezi Ukrajinou a Ruskem a loni označil Rusy a Ukrajince za „jeden lid“. Na toto téma dokonce napsal esej s názvem „O historické jednotě Rusů a Ukrajinců“.
Tento sentiment však ovšem není na Ukrajině z velké části opětován, tamní vláda pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského hledá ekonomickou pomoc a geopolitickou sílu na západ, zejména v letech po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Mnoho stratégů a blízkých stoupenců ruské politiky věří, že Putin, který je u moci střídavě mezi premiérem a prezidentem od konce roku 1999, chová silnou touhu napadnout Ukrajinu.
Jednou z největších otázek, kterým čelí západní představitelé, je, jak daleko je Rusko ochotno zajít, aby zastavilo ukrajinský posun směrem k Evropě a Západu a posílilo a rozšířilo svou přítomnost a vliv v zemi tak, jak je. Na pondělních rozhovorech ruská delegace trvala na tom, že se neplánuje invaze na Ukrajinu, ale analytici si tím nejsou tak jisti.
Zdroje: cnbc.com; unsplash