Situace na Ukrajině vyvolala mimo jiné také obrovskou vlnu solidarity a pomoci. Češi se k celé situaci postavili velmi zodpovědně a doslova s otevřeným srdcem na dlani. K této pomoci se také připojují české banky, které Ukrajincům pomáhají.
Bylo zjištěno, že finanční instituce z pouhých šesti zemí, USA, Číny, Japonska, Indie, Kanady a Spojeného království, jsou odpovědné za více než 80 % financování a investic do uhlí v období od ledna 2019 do listopadu loňského roku.
Ukončení činnosti banky je velmi znepokojující situace, a to zejména pro její stávající klienty. Nejedná se přitom o žádnou běžnou praxi a legislativa pamatuje i na tyto případy a poskytuje ochranu klientů, kteří se tak dostanou do velmi nepříjemné situace.
Některé české banky již zveřejnily výsledky jejich hospodaření za první tři čtvrtletí a podle těchto čísel se českým bankám daří a jejich výsledky se pyšní vyššími zisky.
Západní banky, které v Rusku stále působí, by mohly přijít o obrovské částky, protože se připravují na odchod ze země.
Západní spojenci zavedli proti Rusku přísnější ekonomická opatření jako odvetu za jeho invazi na Ukrajinu.
Ruskou ekonomiku sužují západní sankce a tamní centrální banka se snaží všemi možnými způsoby zabránit hospodářskému kolapsu.
Nejenom ekonomové, politici a představitelé měnové politiky si pokládají otázku ohledně následujícího vývoje české ekonomiky a představují svoje očekávání a predikce.
Za několik měsíců bude pravděpodobně Federální rezervní systém vypadat úplně jinak. Budou tu tři noví guvernéři, nový místopředseda, nový bankovní šéf a pravděpodobně i několik nových regionálních prezidentů.
Vlády se kvůli vzestupu kryptoměn na globální výsluní dostaly do pohotovosti. Některé z nich, jako například Čína a Švédsko, již s digitalizací svých měn pracují.