Šéf Delty říká, že klimatická změna znamená prodražení letu

Foto: Freepik

Šéf Delty říká, že klimatická změna znamená prodražení letu

Šéf druhé největší aerolinky na světě řekl, že boj proti klimatickým změnám prodraží létání.

"Časem to bude stát více nás všechny, ale je to správný přístup, který musíme přijmout", řekl BBC výkonný ředitel Delty, Ed Bastian.

Podle mezinárodní energetické agentury, letectví je zodpovědné za 2,5% uhlíkových emisí, které planetu oteplují.

Kritici argumentují, že nejlepší způsob, jak emise zmírnit, je méně létat.

Delta, která má své sídlo v Atlantě říká, že potom, co utratila 30 milionů dolarů (22,4 milionů liber) ročně za kompenzaci uhlíku, je od března 2020 uhlíkově neutrální.

Také se zavázala, že během dalšího desetiletí utratí 1 miliardu dolarů za zrušení všech emisí, které vytváří.

Letadla s vyšší spotřebou paliva, udržitelná letecká paliva a odstraňování uhlíku z atmosféry, to jsou způsoby, jak toho lze dosáhnout.

Ambiciózní cíl

Redukce uhlíkových emisí je zásadní, pokud je má svět omezit  na 1,5°C   nad předprůmyslovou úroveň, jak bylo dohodnuto v Paříži v roce  2015, rovněž to také bylo středem zájmu na summitu COP26 v Glasgow.

Andreas Schawer, profesor energetiky a transportu na vysoké škole v Londýně, říká: "Aby se globální letecký sektor posunul k nulovým uhlíkovým emisím, bude to spíše než miliardu dolarů stát biliony dolarů"

Předběžné výsledky výzkumu jeho týmu naznačují, že aby došlo k pokrytí nákladů, musely by se letenky zdražit o 10-20%.

"V krátkodobém horizontu bude s těmito náklady zapotřebí vládní podpora, protože dekarbonizace letectví bude extrémně náročná a současné úsilí bude třeba dramaticky zvýšit,“ říká profesor Schafer.

Pan Bastian připouští, že se jedná  o ambiciózní cíl, kterého jeho letecká společnost není schopná dosáhnout sama. 

" Je to největší dlouhodobá výzva, jaké   toto odvětví čelí" řekl. "Nacházíme se v odvětví, které je klasifikováno jako obtížně dekarbolizovatelné, protože zatím nemáme tolik hodně biopaliva ani tolik hodně udržitelných leteckých paliv, (angl.  SAFs, suntaible aviation fuels) kolik budeme potřebovat."

Delta chce do konce roku 2030 využívat 10% udržitelných leteckých paliv. 

Hodně aerolinek  a palivových společností investuje do udržitelných leteckých paliv. (SAFs). Další technologie, které se vyvíjí, zahrnují přeměnu potravinového odpadu do leteckého paliva a použití oxidu uhličitého vytaženého ze vzduchu. 

Nicméně, tato paliva stojí více než ta tradiční, a množství je také považováno za problematické. 

Podle vlády USA se do roku 2050 celosvětová poptávka po leteckém palivu  více než zdvojnásobí. 

Podle mezinárodní asociace leteckých dopravců,(angl. International Air Transport Association = IATA) čísla pasažérů ještě před pandemií, vyskočila na 4,5 miliardy a do roku 2050 se má prý počet pasažérů ještě zvýšit na 10 miliard. 

Generální ředitel IATA Willie Walsh řekl BBC, že ačkoli vytvoření potřebné úrovně výroby SAF bylo velkou výzvou, „Je to  možné - naprosto, pokud průmysl a jednotlivé  vlády spolu  spolupracují“.

"Nárůst výroby sníží náklady na konkurenceschopnou úroveň. V posledních desetiletích jsme byli svědky podobného nárůstu ve vývoji solární a větrné energie."

Na summitu OSN o změně klimatu v Glasgow se 23 zemí zavázalo vzájemně spolupracovat na tom, aby letecký průmysl do roku 2050 dosáhl nulových emisí uhlíku. Součástí jejich ambicí je efektivnější využívání energie, udržitelná letecká paliva a elektrická letadla.

Nicméně, skupina pro ekologickou kampaň Greenpeace, považuje tuto dohodu za "bezostyšný greenwashing".

"Toto oznámení je plné podvodů, jako je kompenzace a nadměrný optimismus ohledně takzvaných "udržitelných leteckých paliv a budoucích návrhů letadel," říká Klára Maria Schenk z Greenpeace. 
"Postrádá však jedinou věc, která je potřebná k dosažení cíle omezit nárůst teploty na 1,5 °C, což je hmatatelná akce k upřednostnění tzv. ekologického cestování a omezení letů.

Zatímco mnoho podniků (společností)  a jednotlivců využilo pandemii jako šanci přehodnotit svou uhlíkovou stopu, pan Bastian se domnívá, že počet letů se vrátí na úroveň před pandemií.

"Všechny formy cestování jsou na cestě zpět. Rodiny jsou součástí cestovatelské veřejnosti a my jsme opravdu šťastní, že to můžeme vidět, protože postupem času se objevily opravdu těžké, smutné příběhy rodin, které se nemohli vzájemně spolu spojit dlouhou dobu. "

"Služební cesty se také vracejí, protože online setkávání nemůže nahradit všechno." říká pan Bastian.

"Existuje skutečná jednota a smysl pro smysl, který máme, když se lidé vrátí k sobě osobně." 

Tato touha cestovat pomohla společnosti Delta vydělat zisk ve výši 194 milionů dolarů za tři měsíce do konce září, což je její první zisk od začátku pandemie.

Před pandemií byla Delta druhou největší aerolinkou na světě, v roce 2019 s ní letělo 200 milionů pasažérů. V září měla Delta naplněno 71% kapacity pasažérů jako před pandemií. 

Oživení na domácím americkém trhu bylo nejrychlejší, nejpomalejší jsou dálkové trasy do Asie. To odráží vzorec zaznamenaný v nedávné prognóze výrobce letadel Boeing, který předpověděl úplné oživení globálního letectví až do roku 2024.

Jako ostatní aerolinky,  i Delta získala miliardovou vládní podporu, aby pandemii zvládla, ale doufá v lepší budoucnost. Nyní Spojené státy  znovu otevřely své hranice mezinárodním cestujícím. 

Pan Bastian říká, že  to může vyžadovat určité přizpůsobení a na letištích se mohou tvořit dlouhé fronty z důvodu  kontroly očkování proti Covidu 19 a papírování.

Je si však jistý vyhlídkami  aerolinek a říká, že pandemie byla „příležitostí investovat do naší budoucnosti“.

Nyní aerolinky znovu vydělávají peníze, říká. "Doufáme, že budeme schopni se udržet a vykročit do nového roku jako ziskový dopravce."

Zdroje: www.bbc.com, Freepik

Podobné články