Ministři zahraničí sedmi průmyslových zemí v sobotu slíbili, že posílí hospodářskou a politickou izolaci Ruska, budou pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině a bojovat proti tomu, co německý ministr zahraničí označil za "pšeničnou válku" vedenou Moskvou.
Po setkání na 400 let starém zámku v letovisku Weissenhaus u Baltského moře se vysocí diplomaté z Británie, Kanady, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Spojených států a Evropské unie zavázali, že budou pokračovat ve vojenské a obranné pomoci "tak dlouho, jak to bude nutné".
Podle společného prohlášení by se také chtěli vypořádat s tím, co označili za ruské dezinformace, jejichž cílem je obvinit Západ z problémů se zásobováním potravinami po celém světě v důsledku hospodářských sankcí uvalených na Moskvu, a vyzvali Čínu, aby Moskvě nepomáhala a neospravedlňovala ruskou válku.
"Udělali jsme dost pro zmírnění následků této války? Není to naše válka. Je to válka ruského prezidenta, ale my máme globální odpovědnost," řekla novinářům na závěrečné tiskové konferenci německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Klíčem k většímu tlaku na Rusko je zákaz nebo postupné ukončení nákupu ruské ropy, přičemž se očekává, že členské státy EU se příští týden na této otázce dohodnou, i když Maďarsko je v této fázi stále proti.
"Urychlíme naše úsilí o snížení a ukončení závislosti na ruských dodávkách energie, a to co nejrychleji, přičemž budeme vycházet ze závazků skupiny G-7 postupně ukončit nebo zakázat dovoz ruského uhlí a ropy," uvádí se v prohlášení.
Ministři uvedli, že přidají další sankce proti ruským elitám, včetně ekonomických subjektů, ústředních vládních institucí a armády, které umožňují prezidentu Vladimiru Putinovi "vést jeho válku".
Na schůzce v severním Německu, které se zúčastnili ministři zahraničí Ukrajiny a Moldavska, byly rovněž zdůrazněny obavy o potravinovou bezpečnost a obavy, že by se válka na Ukrajině mohla přenést do menšího sousedního Moldavska.
"V Africe a na Blízkém východě budou umírat lidé a my stojíme před naléhavou otázkou: jak je možné nasytit lidi na celém světě? Lidé si kladou otázku, co se stane, když nebudeme mít potřebné obilí, které jsme dříve dostávali z Ruska a Ukrajiny," řekl Baerbock.
Dodala, že skupina G-7 bude pracovat na nalezení logistických řešení, jak dostat životně důležité komodity z ukrajinských skladů před příští sklizní.
Pozornost se nyní obrací k Berlínu, kde se později v sobotu sejdou ministři Švédska a Finska, kteří se chystají podat žádost o členství v transatlantické alianci, což vyvolává hrozby odvetných opatření ze strany Moskvy a námitky ze strany Turecka, člena NATO.
"Je důležité, abychom dosáhli konsensu," řekla kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová novinářům na otázku ohledně možného blokování vstupu Turecka do EU.
Putin označuje invazi za "speciální vojenskou operaci", jejímž cílem je odzbrojit Ukrajinu a zbavit ji protiruského nacionalismu podněcovaného Západem. Ukrajina a její spojenci tvrdí, že Rusko zahájilo nevyprovokovanou válku.
"Ještě více stejných věcí," řekl novinářům šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell. "Jediné, co chybí, je snaha o diplomatické angažmá s cílem dosáhnout příměří. Chybí proto, že Vladimir Putin všem říká, že válku zastavit nechce."
Zdroje: cnbc.com, Unsplash.com