Společnost Buffer se pyšní tím, že má nyní mnohem šťastnější zaměstnance. Společnost sociálních medií zaměstnává celkem 84 lidí a již v roce 2015 přijala jinou strategii v zaměstnání. Jednalo se o zrušení všech svých kancelářích a nabídnutí svým zaměstnancům práce z domova. Aby toho nebylo málo přijala také transparentnost mezd, to znamená, že společnost zveřejňuje všechny vyplacené mzdy online.
Velký posun přinesla také pandemie. Když totiž udeřila covidová pandemie, Gascoigne, zakladatel firmy, viděl, že zaměstnanci jsou mnohem více ve stresu. Proto se také rozhodl, že dá každému zaměstnanci na měsíc květen 2020 třídenní víkendy. To, co začalo jako měsíční experiment, se nyní stalo trvalou politikou a na konci roku 2021 průzkum mezi zaměstnanci zjistil že 91 % pracovníků bylo šťastnějších a produktivnějších se čtyřdenním pracovním týdnem.
Společnost, ovšem musela vyřešit pár třecích bodů, aby to vše opravdu fungovalo. Zde jsou čtyři největší problémy, které musely být vyřešeny, aby byl přijat čtyřdenní pracovní týden.
1. Hledání času
Prvním úkolem bylo přijít na to, jak každý udělá svou práci včas, konstatovala Hailley Griffis, manažerka pro styk s veřejností společnosti Buffer. Během prvního měsíce pracovala většina týmů s tím, že odvádějí stejné množství práce za kratší dobu, ale uvědomili si, že to nebude udržitelné. „Krátkodobým instinktem je dělat věci tak, jak byly, za čtyři dny a vydržet,“ uvádí Griffis. „Ale z dlouhodobého hlediska si musíte položit otázku: Jak bychom měli dělat věci jinak?“
Aby se všichni přiblížili 32hodinovému čtyřdennímu pracovnímu týdnu, museli změnit způsob práce. Vyrovnávací týmy omezily schůzky, například týdenní marketingové kontroly Griffis byly změněny na měsíční. Dále týmy přešly na asynchronní komunikační nástroje, a upravily očekávání, jak dlouho bude trvat, než se dodrží termíny projektu. Vyžadovalo to velký posun v myšlení, počínaje vyššími vedoucími, uvádí Griffis. „Jdete do projektů s vědomím, že máme čtyři dny místo pěti a prostě si na to zvyknete.“
Pak přichází další problém, a to, jestli lidé tajně nepracují v pátek, aby stihli veškerou svou práci. Podle zaměstnaneckých průzkumů 73 % pracovníků tvrdí, že skutečně pracují na zkrácený rozvrh, ať už jde o čtyřdenní týden nebo o pět kratších dní. Zbývajících 27 % zaměstnanců uvádí, že pracují v průměru čtyři a půl dne, přičemž pátý den mají několik hodin na to, aby stihli rychlé úkoly nebo e-maily.
2. Struktura vs. flexibilita
Další velkou výzvou bylo zjistit, který den přestane být pracovním. Nejprve Buffer dal každému týmu vlastní volbu. Ale když se ukázalo, že je to příliš neorganizované, zejména když zaměstnanci z různých týmů potřebovali pracovat s jinými, Buffer tento den standardizoval na pátek. Pracovní týden tak zaměstnanci končili ve čtvrtek odpoledne a víkend jim začal už pátkem.
3. 7denní krytí
Všichni zaměstnanci společnosti Buffer mají v pátek volno s jedinou výjimkou, tím je jejich oddělení zákaznických služeb. Nabízejí zákaznickou podporu sedm dní v týdnu, což znamená, že tito členové týmu stále pracují zkrácené týdny, ale střídají se postupně, aby pokryli víkendy.
S ohledem na to společnost během pandemie najala další zákaznický personál, aby udržela pokrytí a zároveň poskytla jednotlivcům zkrácený týden.
4. Angažovanost zaměstnanců
Podle průzkumu společnosti za rok 2021 bylo 84 % zaměstnanců schopno dokončit práci, která se od nich vyžaduje, v novém čtyřdenním týdnu. Produktivita společnosti zůstala stabilní, ale lídři zjistili, že zapojení zaměstnanců bylo zasaženo. Jak se ukázalo, když Buffer omezil své schůzky, omezil také formální a neformální společenský čas. Nyní musí být cílevědomější a vytvářet prostor pro týmovou angažovanost, například plánováním virtuálních společenských akcí, aby se zaměstnanci mohli spojit i mimo pracovní schůzky.
Zdroje:
cnbc.com
unsplash.com