Mezinárodní skupina výzkumníků chce nyní postavit v Lundu nový urychlovač částic. Cílem je nalézt odpověď na mimořádně zásadní otázku. Podle standardního modelu moderní fyziky by měl být vesmír zcela prázdný. Ale jak můžeme existovat? „Chceme zjistit, proč tu můžeme sedět a mluvit spolu,“ vysvětluje Tord Ekelöf, profesor teoretické fyziky na univerzitě v Uppsale a vědecký vedoucí projektu ESS Neutrino Super Beam.
Ess Neutrino Super Beam je nový projekt urychlovače částic, za kterým stojí konsorcium vědeckých institucí z jedenácti evropských zemí. Plánuje se, že bude umístěn vedle ESS (European Spallation Source), který je nyní ve výstavbě v Lundu. Cílem je využít velmi vysokého výkonu ess, aby bylo možné reagovat na jednu z velkých záhad fyziky. Proč existujeme?
Vytvořeno z ničeho
Náš vesmír je téměř 14 miliard let starý. Všechno to začalo velkým třeskem. Z ničeho bylo najednou všechno. Neexistuje žádné vysvětlení, jak přesně se to stalo, ale nějakým způsobem došlo k obrovské koncentraci čisté energie. Podle standardního fyzikálního modelu pak může být energie přeměněna na hmotu za jedné podmínky: vzniku tolika hmoty jako antihmoty.
Problém je však v tom, že když se hmota a antihmota setkají, jsou okamžitě zničeny a zároveň je vyslán záblesk světla. Jedná se o známý jev používaný například v nemocničních pet kamerách.
Neměli bychom existovat
Totéž se mělo stát krátce po Velkém třesku. Nově vzniklá hmota a antimatismus by se měly navzájem zničit a vesmír by měl být zcela bez hmoty. Neměli bychom být schopni existovat, přesto to tu jsme. „Byla to obrovská zkáza, ale miliardtina veškerého materiálu, který vznikl, nebyla nikdy zničena. Proč nebyl holokaust totální?“ ptá se Tord Ekelöf. Teorie, kterou chce otestovat s novým urychlovačem částic v Lundu, je, že při velkém třesku vzniklo více hmoty než antihmoty, ale otázkou je, jak se to mohlo stát.
Vyžaduje mezinárodní spolupráci
„Experimenty, jako je tento, jsou extrémně nákladné a jedna země nemůže nést všechny náklady. Trvá to také dlouho. Musíme spolupracovat s průmyslem, a to vytváří nové technologie a inovace,“ vysvětluje Tord Ekelöf. Celkové náklady na projekt se odhadují na téměř stejné jako u ESS, konkrétně na 15 miliard švédských korun. Projekt získal během tří let od EU 30 milionů švédských korun na rozvoj a Tord Ekelöf nyní doufá, že bude i nadále podporován. „Doufáme, že dostaneme odpověď na základní existenciální otázku. Experiment má obrovský potenciál vnést do velkého třesku jasnost,“ uvádí Tord Ekelöf.
Zdroje:
svt.se
unsplash.com