Inflace ve Spojených státech dosáhla v říjnu třicetiletého maxima, když spotřebitelské ceny vyskočily o 6,2 %. Američané tak drastické zdražování nepamatují.
Ministerstvo práce uvedlo, že růst cen byl plošný. Lidé se musí smířit s vyššími náklady na potraviny, nová a ojetá auta, na benzín, nábytek, nájemné a lékařskou péči, uvedlo ministerstvo. Ceny potravin v obchodech i restauracích vzrostly nejvíce za posledních deset let.
Vyšší inflace, která zasáhla peněženky spotřebitelů, souvisí s covidovou pandemií. Prudký růst cen způsobila i strategii americké centrální banky (FED), která omezila regulaci a uvolnila politiku „snadného vydělávání peněz“.
Představitelům Fedu se zřejmě zatím nedaří posoudit zda bude nedávný skok v cenách dočasný nebo déle trvající. Jedním z takových faktorů jsou spotřebitelská očekávání, protože domácnosti budou s největší pravděpodobností požadovat vyšší mzdy, aby akceptovaly vyšší ceny.
Ceny benzínu minulý měsíc vystoupaly téměř o 50 % oproti stejnému měsíci před rokem. Ceny potravin vzrostly o 5,4 %, přičemž například ceny vepřového masa vzrostly o 14 % oproti předchozímu roku, což je největší nárůst od roku 1990. Ceny nových vozidel vyskočily v říjnu o téměř 10 %, což je největší nárůst od roku 1975.
Protože se podniky potýkají se sháněním materiálů, přenášejí vyšší náklady na spotřebitele a zdražují. Nejvýraznějším příkladem je nedostatek čipů, který omezil výrobu automobilů a zvýšil ceny. Problémem je i nedostatek pracovníků, což vyvíjí tlak na růst mezd a opět zvyšuje ceny pro koncové zákazníky. „Všechny tyto věci jsou zapracovány do cen, které pak platíme v obchodě,“ uvedl Richard F. Moody, hlavní ekonom analytické společnosti Regions Financial Corp.
Tom McTaggart, cenový konzultant a zakladatel PricingAudit.com, uvedl, že některé společnosti se předhánějí, aby udržely krok s rychlým růstem cen a zachovali si pro sebe vysoké zisky.
Definice inflace je přitom paradoxně neuvěřitelně jednoduchá na pochopení. K inflaci dochází, když ceny výrazně rostou. Když průměrná cena prakticky všeho, co spotřebitelé nakupují, stoupá. Jídlo, domy, auta, oblečení, hračky atd.
Roztáčí se inflační spirála?
Spojené státy posledních zhruba 40 let žily v ideální nízké a pomalé úrovni inflace. Pluly na „polštáři“ s mírně rostoucími cenami, které nepřesáhly 2 % ročně. Problémem je, když se tento pomalý růst změní, přejde k varu a ekonomové začnou mluvit o „přehřívání ekonomiky“. Z různých důvodů pocházejících z pandemie se globální ekonomika právě teď ocitá ve varu.
Ve Spojených státech ceny stouply o 6,2 %, což je největší nárůst od listopadu 1990. Když ceny rostou, spotřebitelé začnou nakupovat více zboží, protože si myslí, že zboží bude zítra stát více. To má za následek rostoucí poptávku, která způsobuje ještě větší růst cen. Právě v tomto momentě musí zasáhnout centrální banky, jejichž hlavním úkolem je hlídat peněžní zásobu a držet inflaci pod kontrolou.
Na jaře 2020, když se Covid-19 rozšířil, se továrny po celém světě zavíraly. Lidé přestali chodit do restaurací a cestovat. Miliony jich přišly o práci, protože podnikání prakticky přes noc zmizelo. Míra nezaměstnanosti v Americe vystřelila na téměř 15 % z přibližně 3,5 % v únoru 2020. Jednalo se o nejprudší ekonomický pokles v historii Ameriky.
Výrobci automobilů viděli, že covidová krize začíná a udělali to, co by udělal každý chytrý podnik – dočasně se zastavili a pokusili se zmírnit ztráty. Ale nedlouho poté, co pandemie zavřela továrny, se zvýšila poptávka po autech, protože lidé se obávali cestování ve veřejné dopravě. Automobilky měly v ruce bič.
Ekonomové často popisují inflaci jako příliš mnoho peněz na příliš málo zboží. Přesně to se stalo s auty. Vysoká poptávka a omezená nabídka ovlivnily ceny, které raketově stouply. Auta přitom nejsou tím hlavním, ale možná jen ukázkou a měřítkem, jak inflační ceny ovlivňují naše peněženky.
Zdroje: bloomberg.com, nasdaq.com, unsplash