Pojem defenzivní investování je poměrně široký. Pro každého z nás to může znamenat něco jiného. Někdo jako defenzivní investování bere „zhodnocování“ peněz na spořicím účtu, jiný v tom vidí nakupování ETF. U kryptoměnových investorů se může jednat o ukládání peněz do bitcoinu, což by investor do amerických státních dluhopisů jako defenzivní investování rozhodně neoznačil. Zkrátka sto lidí, sto chutí.
Pro své chápání defenzivního investování vychází z předpokladu, že firmy obsažené v akciových indexech musí splňovat předem stanovená kritéria výběru. U těchto podniků je tedy menší šance na případný krach či jiné negativní scénáře než u firem, které do žádných indexů nespadají. Autor zároveň pracuje s faktem, že většina retailových investorů a hedgeových fondů se svými výnosy nedokáže rovnat výnosu trhu. Znamená tedy defenzivní investování podle Tomáše Mirzajeva kopírování indexů? Odpověď je ano i ne.
Pokud se podíváme na jakýkoliv index, zjistíme, že jeho výkonnost táhne pouze zlomek společností. Například dvě třetiny výkonnosti indexu S&P 500 dělá pouhých 85 firem. U indexu Nasdaq 100 je to 17 společností. Zbytek podniků pouze dotváří výslednou výkonnost indexu. Je to dáno tím, že každá společnost je v indexu zastoupena pod jinou vahou. U výše zmiňovaného S&P 500 je největší pozicí (k 4. 12. 2021) akcie společnosti Apple, která má váhu 6,62. Druhou pozicí je Microsoft s vahou 6,37. Na třetím místě je pak společnost Amazon zastoupena vahou 3,85. Tohoto poznatku autor využívá dále při své investiční strategii.
Pro její dokreslení je důležitá výkonnost fondů. Již bylo zmíněno, že většina fondů se nedokáže svými výsledky rovnat výsledkům trhu. Zdroj S&P Dow Jones Indices odhaluje, že 85,1% large-cap fondů se v desetiletém období nedokáže trhu vyrovnat. V patnáctiletém období pak neúspěšnost šplhá až 92%. Existuje ovšem pár fondů, kterým se daří trh překonávat. Příkladem budiž Franklin Technology Fund. Tento fond zaměřený na technologické akcie poráží v desetiletém období index Nasdaq 100 o více než 130%. Naším úkolem podle autora je najít takto úspěšné fondy a následně porovnat jejich pozice s tahouny indexu. Nalezené shody jsou pak těmi akciemi, jež bychom měli nakoupit do našich portfolií. Poměr zastoupení jednotlivých akcií je dobré řídit podle fondu.
Autor dále doporučuje sledovat průběžné reporty oněch fondů. Můžeme se v nich dozvědět o nových nákupech či prodejích. Každý fond je povinen tyto reporty zveřejňovat. My tak máme možnost zadarmo využít práce těch nejlepších portfolio manažerů, kteří dlouhodobě poráží trh. Celá strategie je tedy jednoduchá a účinná. Vyžaduje ovšem určitý čas strávený vyhledáváním těch správných akciových titulů.
Zdroje: Unsplash.com