Autor: Radka Guzi

Máme se opět obávat coronaviru?

Podzim a změna počasí s sebou jako každý rok přináší také chřipkové období a nachlazení obecně. V různých mediích se opět debatuje o tom, jestli se máme připravit na další úder coronaviru. Je vůbec možné v těchto těžkých chvílích, které domácnosti prožívají, ještě hovořit o další vlně coronaviru?

Podzim a změna počasí s sebou jako každý rok přináší také chřipkové období a nachlazení obecně. V různých mediích se opět debatuje o tom, jestli se máme připravit na další úder coronaviru. Je vůbec možné v těchto těžkých chvílích, které domácnosti prožívají, ještě hovořit o další vlně coronaviru?

Statistické údaje

Čísla statistik prozrazují, že nákaza coronavirem opět stoupá a epidemiologové varují předtím, že nás čeká další vlna této nemoci. Ovšem jak je to s čísly ve statistice doopravdy? Statistika totiž může být značně zkreslená a může podléhat různým úhlům interpretace. Otázka totiž zní, jak moc se v různých období testuje a čím.

V poslední době se spíše používají antigenní testy, které se doporučuje opakovat po třech dnech. Testování už není ani povinné ve školách či v zaměstnání. V této souvislosti se také uvádí, že by vláda prodloužila platnost testů na coronavirus, aby využila již nakoupené zásoby, které má ve skladech.

Poslední rána pro firmy

Vzhledem k energetické krizi a vysoké inflaci by byla zcela jistě další vlna pandemie spojená s různými zákazy a nařízeními poslední ranou pro naše i zahraniční firmy. Podnikatelské subjekty se v současnosti musí vypořádávat s velmi nelehkou situací. Ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot zcela zásadně komplikují chod podniků a stávající inflace na firmy současně vyvíjí tlak na mzdy svých zaměstnanců. V případě, že by vláda opakovala loňské pandemické scénáře, dá se s jistotou hovořit o hospodářské katastrofě.

Naučili jsme se s coronavirem žít?

Vypadá to, že ani vláda ani obyvatelé už o coronaviru nechtějí ani slyšet. Jen stěží si lze představit, že by byly opět zavřené školy a rodiče by museli řešit domácí online výuku. Ani zaměstnanci nechtějí již řešit karanténu a čelit tomu, že se jejich mzda zkrátí o případné bonusy či jiné zaměstnanecké benefity. V médiích se skloňuje i názor, že jsme proočkovaní a že naše imunita byla vzhledem k viru i posílena, tudíž by rizika spojená s coronavirem mohla být nižší. Ovšem těžko říct, jestli se jedná o populistický názor, který má situaci spíše bagatelizovat a uklidňovat. Možná jsme se už prostě s coronavirem jen naučili žít. Vypovídající čísla nakažených už pro nás zřejmě nejsou tak mocným údajem, který bychom sledovali na denní bázi.

Coronavirus v pozadí

Jedno je jisté, téma nové vlny coronaviru je interpretováno velmi opatrně a vzhledem k ostatním aktuálním tématům jako je například vojenská agrese Ruska a energetická krize, je spíše na pozadí mediálního dění. Je zřejmé, že ze strany politiků se jedná také o určitý diplomatický záměr.

Máme se opět obávat coronaviru?

Na otázku, jestli se nové vlny pandemie bát, není jednoznačná odpověď. Zdravotní následky této nemoci bychom neměli podceňovat, nejedná se o pouhou „chřipku“. Zároveň k aktuální ekonomické situaci musíme být realisté a co se týká případných opatření, tak stát nohama pevně na zemi. I přes určitou „alergii“ na toto téma, bychom měli být obezřetní a ohleduplní vůči sobě i vůči ostatním.

Zdroje:

unsplash.com

Nejnovější články