Co se dá dělat, když šetření nestačí?

Foto: Unsplash

Co se dá dělat, když šetření nestačí?

Hospodářská recese znepříjemňuje běžné životy mnohým lidem. Inflace již několik měsíců způsobuje růst cen komodit a služeb a zvyšující se ceny za energie celou ekonomickou situaci ještě zhoršuje. I když mnohé české domácnosti začaly šetřit, ne vždy je to komplexním řešením pro jejich rodinný rozpočet. Co ovšem dělat, když šetření už nestačí?

Rostoucí ceny vs. stagnující příjmy

Inflace trápí několik měsíců nejen českou ekonomiku, ale i tu evropskou a například i americkou. Po několika letech růst cen překročil dokonce i dvouciferné číslo, což se negativně projevilo na úsporách domácnostech nebo při zdražení investic firem. Jednotlivé ekonomiky hlásí nejvyšší míru inflace za několik desítek let a tomu také odpovídá politika jejich centrální banky, která zvýšila základní úrokové sazby. Celkové zdražování se tak promítlo i do zvýšení cen půjček a menší dostupnosti schválení hypotečního úvěru. Nejvyšší inflační skoky byly například podle údajů Českého statistického úřadu zaznamenány například u cen potravin, kdy například pečivo, cukr, vejce a další potravinové výrobky se zdražily o více než dvojnásobek.

Na straně jedné je tedy růst cen, který se aktuálně pohybuje kolem 17 %. Nutno podotknout, že poslední zveřejněná míra inflace z hlediska měsíčního sledování byla o 3 % nižší, jednalo se ovšem o promítnutí vládního opatření v podobě státního příspěvku na elektřinu pro domácnosti. Nelze tedy očekávat na základě této skutečnosti, že by růst cenové hladiny začal nabírat opačný, tedy snižující se trend.

Na straně druhé ovšem ekonomika disponuje prakticky se stejnými příjmy. Nejsme tedy v situaci, kdy by se ve firmách radikálně začaly zvyšovat mzdy vzhledem k dané hospodářské situaci, nebo kdy by se významně navyšovaly sociální dávky. Proč tomu tak je? Většina odborníků se domnívá, že je to z toho důvodu, že firmy jsou ve velmi nepříznivé situaci vzhledem k energetické krizi. Podniky čelí masivnímu zvyšování nákladů a zvyšování mezd svých zaměstnanců by mohlo být tak fatálním krokem pro tyto společnosti. Velmi zjednodušeně řečeno, i kdyby firmy chtěly zajistit pro své pracovníky lepší podmínky, nemohou si to nyní dovolit. Vláda na tom není nikterak líp. Důvodem u vlády ovšem není tak úplně energetická krize, nýbrž velmi špatná bilance státního rozpočtu. Státní rozpočet byl negativně vystaven nejprve vládními opatřeními za doby pandemické krize, poté díky vojenské agresi na Ukrajině dalšími nečekanými výdaji a v neposlední řadě státní rozpočet musel ustát i důsledky energetické krize. Zdá se, že by se mohlo jednat o velmi krátkozraký pohled na veřejné financování. Bohužel pohled na státní pokladnu z hlediska dlouhodobého charakteru taktéž není zcela růžový. Největším problémem, se kterým se česká ekonomika bude muset vypořádat jsou totiž mandatorní výdaje, a to zejména otázka důchodů.

Ohrožená skupina obyvatel – senioři

Jsou to právě naši důchodci, kteří současnou ekonomickou recesí trpí zřejmě nejvíce. Senioři odkázaní pouze na důchod, trpící mnohdy různými zdravotními komplikacemi zažívají velmi těžké období. Jsou i například případy, kdy seniorka žijící sama v domácnosti disponuje s důchodem ve výši 17 000 korun a nové zálohy na elektřinu má nyní platit 23 000 korun měsíčně. Zde ani různá úsporná opatření opravdu nepřinesou žádné komplexní řešení.

Podle dostupných informací se senioři snaží nejvíce uspořit právě na potravinách a na energiích. Potraviny tak kupují pouze v akci a v nižší kvalitě a snaží se netopit a nesvítit. Dle odhadů je až desetina českých domácností téměř bez tepla, a to právě z důvodu zvýšených cen energií.

Podle rady úředníků by si tito lidé měli zajít na úřad a požádat o další sociální dávky, jako například tzv. hmotnou nouzi nebo příspěvky na bydlení. Senioři tak musí podstoupit nutné byrokratické úkony a čekat, jestli jim bude vyhověno.

Zvyšující se zájem o vedlejší příjem a brigády

Trh práce nezažívá až tak „nešťastné období“, jak by se mohlo zdát. Míra nezaměstnanosti je stále nízká a patří mezi nejnižší v Evropě. Navíc nabízí stále dostatek pracovních pozic, které jsou spíše odbornějšího zaměření. Aktuální hospodářská situace se projevuje například i tím, že lidé začali vyhledávat další zdroj příjmu.

Na trhu práce se tak radikálně zvýšila poptávka po příležitostných pracích, pracích na dohodu o provedení práce a různých brigád. O tento příjem mají zájem zejména senioři, samoživitelky ale i ostatní. Může další příjem celou věc vyřešit?

Přibrání další výdělečné činnosti nebo znovu vrácení seniorů do pracovního procesu může domácnostem v těžké ekonomické situaci pomoci. Z hlediska krátkodobého zcela bez pochyby. Otázka z ní, jak dlouho tento životní styl lze uplatňovat, aby se nesnižoval celkový pocit spokojenosti a kvality životního stylu.

Zdroje:

Unsplash

Podobné články