Ruská invaze na Ukrajinu zhoršuje celosvětovou potravinovou krizi a podle odborníků jde o součást záměrné snahy Kremlu vyvolat hladomor a vyvíjet tlak na západní koalici, která podporuje ukrajinskou vládu, což EU odsoudila jako válečný zločin.
"Rusko má hladový plán. [Ruský prezident] Vladimir Putin se chystá vyhladovět velkou část rozvojového světa jako další etapu své války v Evropě," napsal v sobotu na Twitteru Timothy Snyder, historik z Yaleovy univerzity a odborník na autoritářství, a dodal, že Moskva "plánuje vyhladovět Asiaty a Afričany, aby vyhrála svou válku v Evropě".
"Je to nová úroveň kolonialismu," dodal Snyder.
Ukrajina, která bývá označována za chlebovou pánev Evropy, je významným vývozcem pšenice, slunečnicového oleje a kukuřice. Zajišťuje zhruba 10 % světového vývozu pšenice, 15 % vývozu kukuřice a téměř polovinu světového slunečnicového oleje. Válka na Ukrajině - zejména ruská blokáda černomořských přístavů - však její exportní aktivity narušila. To vede v mnoha zemích k nedostatku dodávek potravin a prudkému růstu cen, což by mohlo uvrhnout další desítky milionů lidí do hladomoru, varují odborníci.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je na Ukrajině uskladněno zhruba 18 milionů tun obilí a očekává se, že zemědělci v zemi do podzimu sklidí dalších 60 milionů tun. "Ukrajinští zemědělci uživí sebe a další miliony lidí na celém světě," uvedl tento týden podle agentury Reina Paulsena, ředitele kanceláře FAO pro mimořádné situace a odolnost, agentura Reuters. "Zajištění toho, aby mohli pokračovat v produkci, bezpečně skladovat a mít přístup na alternativní trhy, je zásadní pro posílení potravinové bezpečnosti na Ukrajině a pro zajištění dostatečných dodávek obilí za přijatelnou cenu pro ostatní země závislé na dovozu," dodal Paulsen.
OSN varovala, že konflikt na Ukrajině může v roce 2022 způsobit, že dalších 47 milionů lidí nebude mít dostatek potravin. Ohroženy jsou zejména země v Africe a na Blízkém východě, které jsou do značné míry závislé na ukrajinském obilí. Rusko a Ukrajina společně zajišťují více než 40 % afrických dodávek pšenice.
Na Rusko totiž připadá také obrovská část světové produkce pšenice a slunečnicového oleje. Rusko navzdory válce na Ukrajině nadále vyváží pšenici a další komodity, ale dalo najevo, že si vybírá, komu bude dodávat. "Potraviny a zemědělské produkty budeme dodávat pouze našim přátelům," uvedl 1. dubna na Telegramu bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, Putinův blízký spojenec a místopředseda ruské bezpečnostní rady. Podobně Putin počátkem dubna prohlásil: "Budeme muset být opatrnější, pokud jde o dodávky potravin do zahraničí, zejména pečlivě sledovat vývoz do zemí, které jsou vůči nám nepřátelské."
Snyder uvedl, že Putinův "hladový plán" má fungovat na třech úrovních, mimo jiné jako širší snaha "zničit ukrajinský stát" odříznutím vývozu. Je to také pokus o podnícení nestability v EU tím, že vyvolá "příliv uprchlíků ze severní Afriky a Blízkého východu, tedy z oblastí, které Ukrajina obvykle živí".
"A konečně, což je nejhorší, světový hladomor je nezbytnou kulisou pro ruskou propagandistickou kampaň proti Ukrajině. Skutečná masová smrt je potřebná jako kulisa pro propagandistickou soutěž," řekl Snyder. "Až začnou potravinové nepokoje a až se hladomor rozšíří, ruská propaganda obviní Ukrajinu a bude volat po uznání územních zisků Ruska na Ukrajině a po zrušení všech sankcí."
Ruská vojenská expertka Rita Konajevová pro Insider uvedla, že podobnou taktiku Rusko použilo i ve válce v Sýrii. "Otevřeně se snažili destabilizovat Sýrii, sousedy a Evropu prostřednictvím přílivu uprchlíků - s vědomím, že tím posunou obálku směrem k ukončení války v Sýrii a přijetí budoucnosti Sýrie s Asadem. Je to součást jejich herního plánu," řekl Konajev na adresu Rusů.
Ruská invaze na Ukrajinu zhoršila už tak špatnou situaci
Ruská vojenská ofenziva na Ukrajině začala v době, kdy se světová ekonomika stále potýkala s přetrvávajícími dopady pandemie, která narušila dodavatelské řetězce a zvýšila ceny pohonných hmot. V roce 2020, prvním roce pandemie, čelilo hladu až 811 milionů lidí na celém světě.
"Ruská invaze na Ukrajinu zhoršila už tak špatnou situaci" a "ovlivňuje celé globální společenství", řekl serveru Insider Ertharin Cousin, který v letech 2012-2017 působil jako výkonný ředitel Světového potravinového programu OSN.
"Některé země jsou postiženy více než jiné, zejména země subsaharské Afriky, které jsou čistými dovozci z Ukrajiny. Má to tedy přímý dopad na jejich schopnost nakupovat potraviny - tam, kde pro ně přestal být dostupný zdroj komodit. Ale vzhledem k tomu, že nedostatek těchto obilovin v globálním potravinovém systému má vliv na eskalaci cen potravin pro celý svět, ovlivňuje to nás všechny," řekl Cousin.
V zemích s nižšími příjmy, jako je Somálsko, se již projevují dopady ruské války na Ukrajině na zásobování potravinami. Prudce rostoucí ceny obilí a dalších komodit ženou Somálsko na pokraj hladomoru.
"Krize je nyní horší než kdykoli za mého působení v Somálsku za posledních 20 let, a to kvůli zesílenému účinku války na Ukrajině," řekl nedávno deníku Washington Post Mohamud Mohamed Hassan, ředitel somálské pobočky charitativní organizace Save the Children. "Komunity jsou v bodě zlomu."
"Mnoho lidí by přežilo, kdyby nebyla ukrajinská krize a potraviny by se dovážely," řekl Hassan deníku Post a dodal: "Alespoň ceny potravin by byly stabilní a potraviny by byly k dispozici."
Rusko zaútočilo na Ukrajinu... to je to, co vytvořilo tento problém
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výslovně obvinil Rusko z rostoucí potravinové krize. "Nebýt ruské války proti Ukrajině, na trhu s potravinami by prostě žádný nedostatek nebyl," řekl Zelenskyj v červnu na dálku v projevu před Africkou unií. "Kdyby nebylo ruské války, naši zemědělci a zemědělské společnosti by letos mohli zajistit rekordní úrodu."
Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell označil ruskou blokádu ukrajinského vývozu potravin za "skutečný válečný zločin".
"Hlad lidí nelze používat jako válečnou zbraň," řekl Borrell minulý měsíc v Lucemburku.
Zatímco Kyjev a jeho západní spojenci obviňují Kreml ze zbrojení a krádeže ukrajinského obilí, Putin popřel, že by Rusko blokovalo vývoz obilí z Ukrajiny.
Kreml obviňuje Západ ze začínající potravinové krize a poukazuje na tvrdé sankce, které na Moskvu uvalil kvůli válce. Ruská vláda nabídla bezpečnou plavbu lodím převážejícím obilí výměnou za zrušení sankcí. Rusko mezitím ze situace obvinilo také ukrajinské námořní miny v Černém moři, které se Kyjev zdráhá odstranit, protože by se tak ukrajinské přístavy staly zranitelnějšími, protože ruský nápor pokračuje.
Když na to přijde, "válka je na vině" za eskalaci potravinové krize, řekl Cousin a dodal: "Ruská okupace Černého moře má přímý vliv na schopnost přepravy potravin."
Na nedávném summitu G7 přislíbili vedoucí představitelé 4,5 miliardy dolarů na pomoc při řešení celosvětové potravinové krize související s ruskou invazí. Cousin uvedl, že je důležité, aby se vlády při řešení situace "vyvarovaly omylu, kdy si myslí, že mohou ochránit své vlastní obyvatelstvo před nedostatkem potravin zavedením zákazů nebo omezení vývozu - to jen dále zhoršuje problémy globálního potravinového systému, zejména pro země, které jsou jeho čistými dovozci, v době, kdy jsou na tomto globálním potravinovém systému tak závislé."
Zdroje: businessinsider.com, Unsplash.com