Peking zuří. Čínské vedení ví, že prohrává závod o technologickou budoucnost. Je to závod, který může rozhodnout o postavení země jako supervelmoci. A Washington je odhodlán udělat vše pro to, aby jej zpomalil.
Polovodičové čipy jsou malé mozky, které pohánějí náš technologický svět, od automobilů a mobilních telefonů až po stíhačky a pokročilé raketové systémy. Jsou tak složité, že žádná země nedokáže sama vyrobit jediný čip. V minulých letech to bylo dobře. Vlády chápaly, že technologie nejsou hrou s nulovým součtem - že inovace na jednom místě může posunout vpřed celý svět. Toto pochopení vytvářelo stabilitu; útok na jakoukoli část globálně rozptýleného dodavatelského řetězce polovodičů může svět zastavit.
To vše se však změnilo nyní, kdy jsou USA a Čína uzavřeny v technologické studené válce. V této válce jsou čipy zbraněmi.
Čína v posledních několika desetiletích utratila desítky miliard dolarů, aby dohnala nejelitnější výrobce čipů, a tento závod se za prezidenta Si Ťin-pchinga ještě zintenzivnil. Vývoj se však zastavil. Jeden z vychvalovaných čínských výrobců čipů, Tsinghua Unigroup, zkrachoval. Muži, kteří toto odvětví řídili, jsou zapleteni do nekonečného vyšetřování korupce. A Spojené státy se snaží blokovat přístup Číny k základním technologiím, které umožňují výrobu čipů.
"Čínský program vývoje čipů je naprosto nevyrovnaný," řekl mi Paul Triolo, odborník na polovodiče a senior viceprezident pro Čínu a technologickou politiku v poradenské společnosti Albright Stonebridge Group. "Nejde o peníze. Právě teď je Čína zaplavena penězi na technologie, ale potřebujete správné lidi a zákazníky, kteří vám důvěřují. To vše si nemůžete koupit."
Peking chápe, že kontrola výroby vyspělých čipů nejen obohatí jeho ekonomiku, ale posílí i geopolitický vliv Číny. Pro Siho jsou polovodiče a technologie, které umožňují, "hlavním bojištěm" v globálním souboji o moc.
USA chápou, že pokud umožní Číně kontrolovat výrobu vyspělých čipů, Peking získá nástroje, které potřebuje k tomu, aby se stal přední světovou supervelmocí. Leland Miller, zakladatel výzkumné společnosti China Beige Book, mi řekl, že Washington sice Peking do jisté míry zbrzdil, ale že neexistuje žádná záruka, že se americký náskok udrží.
"Není prostě nic důležitějšího než tohle," řekl.
Peak globalization
Polovodičové čipy nepohánějí jen dnešní technologie - jsou to malé klíče, které odemknou další inovace, jež změní svět, jako jsou kvantové počítače a umělá inteligence. V současné době nelze čip vyrobit bez přispění z celého světa: chemikálie z Německa, stroje z Japonska a Nizozemska, balení a testování v Číně a Malajsii. Dodavatelský řetězec je výsledkem globalizace, důvěry a volných kapitálových trhů.
Jsou však některé části tohoto řetězce, které jsou kritičtější, choulostivější a lukrativnější. Nejpokročilejší čipy - nejmenší čipy s největším výpočetním výkonem - vyžadují při návrhu a výrobě mimořádně specializované znalosti. Stroje a továrny, které tyto čipy vyrábějí, jsou samy o sobě inženýrskými výkony, jejichž vývoj vyžaduje investice v řádu desítek miliard dolarů.
Většinu těchto špičkových čipů navrhují americké společnosti a vyrábějí je na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji. Zpráva společnosti Boston Consulting Group z roku 2021 uvádí, že Tchaj-wan vyrábí 92 % všech čipů o velikosti 10 nanometrů nebo menší, zatímco Jižní Korea vyrábí zbylých 8 %. Taiwan Semiconductor Manufacturing Company, tchajpejský korunní klenot, má do konce letošního roku vyrábět 3nm čipy, zatímco jihokorejský Samsung nedávno zahájil výrobu svých 3nm čipů a americký Intel nezůstává pozadu.
Přední čínská polovodičová společnost Semiconductor Manufacturing International Corporation tvrdí, že je schopna vyrábět nejmenší 7nm čipy, ačkoli analytici je ještě neviděli. Samsung a TSMC byly na 7 nm již před čtyřmi lety. Odborníci mi řekli, že bez důvěry a spolupráce zbytku světa - zejména USA a jejich východoasijských spojenců - je téměř nemožné dosáhnout průlomu v polovodičové technologii. Čína se zasekla za zeměmi, které se staly jejími hlavními protivníky, ale sázky jsou příliš vysoké na to, aby se Peking vzdal.
Proč Čína potřebuje čipy
Čínská ekonomika je velká, ale není bohatá. Čínský HDP na obyvatele v roce 2021 se umístil těsně pod Antiguou a Barbudou a nad Thajskem. Země strávila více než deset let růstem své ekonomiky prostřednictvím rozvoje infrastruktury na dluh, ale tato strategie se stává méně produktivní - v Číně tak přibývá zadlužených zombie společností a měst duchů. Aby se vyhnula pasti středních příjmů, musí začít rozvíjet podniky s vyšší hodnotou. Jinými slovy, Čína potřebuje lukrativnější obor podnikání stejně, jako někdo, kdo má dluh na kreditní kartě, potřebuje zvýšit plat.
Si, který se vrací do dob Mao Ce-tunga, vsadil budoucnost země na státem řízené plány průmyslového rozvoje, především na plán "Made in China 2025". Xi zdůraznil, že celá země musí pomoci uchopit "technologickou záchrannou síť" a vyřešení toho, jak navrhovat a vyrábět čipy, je pro úspěch plánu klíčové.
A Xi tuto filozofii podporuje penězi. Od roku 2012, kdy se stal prezidentem, investovala země do vývoje čipů více než 100 miliard dolarů. K velké nelibosti Pekingu však tento příliv peněz nepřinesl dostatečné výsledky. Peníze byly předány módním značkám nebo stavebním firmám, které se přes noc staly výrobci čipů, aby získaly nějakou hotovost. Vláda poskytla desítky miliard dolarů Čao Wej-kuovi, generálnímu řediteli společnosti Tsinghua Unigroup, který je v čínských médiích známý jako "polovodičový šílenec". Jak se dalo očekávat, Peking má podezření, že Čao rozhazuje své peníze jako opilý námořník na dovolené na břehu, a nyní je vyšetřován. Plán Made in China 2025 stanoví cíl, aby domácí výroba čipů do tří let pokryla 70 % potřeb Číny v oblasti polovodičů. Státní média však naznačila, že od roku 2019 Čína dodává pouze 30 % svých potřeb. Výzkumná společnost IC Insights stanovila pro rok 2020 ještě nižší podíl, a to přibližně 16 %.
Čína dohání náskok v částech dodavatelského řetězce polovodičů s "nižšími vstupními bariérami", jako je navrhování čipů, řekl mi Triolo. "Ale na straně výroby a výrobních zařízení jsou daleko pozadu," řekl. "Ani to nemůžete ukrást, protože tajnou omáčkou v mnoha z nich jsou implicitní znalosti. Nemůžete se dopracovat ke komerčně životaschopnému a udržitelnému modelu."
Čipy hrají klíčovou roli také při modernizaci čínské armády. Ne všechno čínské vojenské vybavení vyžaduje nejmodernější čipy (ani všechno vybavení USA je nevyžaduje), ale je jasné, že Peking chápe, že schopnost vyrábět nejmodernější čipy bude mít v budoucích konfliktech obrovský význam. Ve zprávě pro Kongres z roku 2021 dala americká komise složená z technologů a výzkumníků americkým zákonodárcům jasně najevo, že ačkoli Čína může být ve vývoji vlastních čipů pozadu, je třeba brát pekingský tlak na polovodiče vážně.
"Poprvé od druhé světové války je technologická převaha Ameriky - páteř její ekonomické a vojenské moci - ohrožena," uvádí se ve zprávě. "Pokud se současné trendy nezmění, Čína disponuje silou, talentem a ambicemi, aby v příštím desetiletí překonala Spojené státy jako světového lídra v oblasti umělé inteligence."
Naštvaný strýček Sam
Před dvěma lety Si ve svém projevu prohlásil, že vzhledem k tomu, že svět "prochází hlubokými změnami, které nemá za posledních sto let obdoby", bude Čína muset urychlit svůj technologický, vojenský a hospodářský rozvoj. Podtext projevu byl jasný: po desetiletích vyčkávání začíná Čína získávat rovnocenné postavení mezi světovými velmocemi - a je načase, aby se prosadila.
V posledních několika letech se Washington probudil k Siově agresi a začal vnímat technologický rozvoj Číny nejen jako ekonomickou výzvu, ale i jako otázku národní bezpečnosti. Během Trumpovy vlády se ministerstva napříč federální vládou snažila zamezit čínským technologickým firmám přístup k životodárným zdrojům jejich podnikání:
Nejzřetelnější příklad tohoto přístupu přišel v roce 2019, kdy USA odřízly čínského telekomunikačního giganta Huawei od světa. Ministerstvo spravedlnosti obvinilo společnost, že obchoduje s Íránem a Severní Koreou v rozporu s mezinárodními sankcemi. Jako trest Washington odepřel společnosti Huawei používání pokročilých čipových komponentů obsahujících americké duševní vlastnictví. Nyní je společnost na kolenou; její generální ředitel Ren Zhengfei prohlásil, že společnost "musí učinit přežití naším hlavním cílem" pro příští dva roky.
Bonnie Glaserová, ředitelka asijského programu v German Marshall Fund of the United States, mi řekla, že USA "šly po společnosti opravdu naplno".
Americká exkomunikace společnosti Huawei - a její schopnost vyřadit Čínu ze hry o polovodiče - by nebyla možná bez Tchaj-wanu, řekla mi Glaserová. USA od 70. let 20. století oficiálně neuznávají Tchaj-wan, ostrovní stát u čínského pobřeží, který Peking prohlašuje za svůj. Místo toho americká vláda zastává politiku "jedné Číny", která odsuzuje jakýkoli útok Pekingu na tento ostrov, ale zároveň jej uznává jako technickou součást Číny.
Tchaj-wan vybudoval svůj čipový průmysl částečně jako obranný mechanismus. Moderní továrny na výrobu polovodičů v zemi fungují jako "křemíkový štít", který má Čínu odradit od invaze. Čína je největším světovým dovozcem čipů a svět by utrpěl, kdyby složité továrny, které čipy vyrábějí, z jakéhokoli důvodu přestaly fungovat. Ale během několika příštích desetiletí, kdy se myšlenka na znovuzískání Tchaj-wanu stane ústředním bodem čínské politiky a armáda země posílí, by tento štít mohl být podroben zkoušce.
"Číňané se nebudou rozhodovat, zda napadnou Tchaj-wan, na základě potřeby polovodičů," řekl Glaser. "Jde o suverenitu Komunistické strany Číny."
To však neznamená, že se Peking nerozzlobí. Nedávno Spojené státy navrhly vytvoření polovodičového konsorcia s Japonskem, Jižní Koreou a Tchaj-wanem nazvaného Chip 4. Čínská státní televize označila tento krok za "diskriminační a exkluzivní" a uvedla, že hrozí roztříštěním světového trhu. Konsorcium má své odpůrce i v USA. Bývalý diplomat ministerstva zahraničí zaměřený na východní Asii vyjádřil skepsi, že by Jižní Korea a Tchaj-wan vážně spolupracovaly s USA na vyřazení Číny, protože by to mohlo ohrozit jejich prodej čínským zákazníkům.
USA se opírají i o své evropské spojence. Američtí představitelé zakázali nizozemské společnosti Advanced Semiconductor Materials Lithography, která vyrábí stroje, jež leptají písmo na obvody moderních čipů procesem zvaným litografie, prodávat čínským výrobcům čipů moderní stroje.
USA si také v červnu vzaly příklad z průmyslové politiky Pekingu, když Kongres schválil zákon CHIPS, jehož cílem je poskytnout 250 miliard dolarů na oživení výzkumu v oblasti technologií spojených s polovodiči. Tyto peníze by sice mohly pomoci udržet náskok USA před Čínou v závodech ve zbrojení v oblasti čipů, ale aby Washington skutečně čelil ambicím Pekingu, bude se muset spolehnout na volný trh a mezinárodní spolupráci. Udržet si náskok USA bude obzvláště složité vzhledem k tomu, že klíčové materiály, dodavatelé a výrobní kapacity čipů jsou soustředěny ve východní Asii.
Miller z China Beige Book mi řekl, že "neexistuje žádná záruka", že "házení peněz do polovodičových společností vytvoří odolnost dodavatelského řetězce, kterou potřebujeme". Přesto si myslí, že naše politika v oblasti čipů je mnohem silnější než před deseti lety.
Výzvou pro Washington je udržet si v oblasti inovací spíše proaktivní než reaktivní přístup. Místo toho, aby se USA jednoduše snažily čelit každému kroku Číny, musí používat politiky - od investic do výroby až po kontrolu vývozu -, které zajistí, aby Amerika a její spojenci zůstali v centru polovodičového vesmíru. Reakce na kroky Pekingu by nás pouze postavila na zadní, ale proaktivní přístup udržuje USA ve výhledu stále vpřed, kde se nacházejí inovace.
Vítězové si neodpočinou
Svět se stahuje od Číny nejen z geopolitických důvodů. Pekingská strategie "COVID Zero" vyvolala v ekonomice velkou nejistotu. Si stále více přebírá kontrolu nad ekonomikou a vyvíjí tlak na zahraniční společnosti, aby podnikaly podle jeho představ. Společnosti jako Honda a Apple se snaží přesunout některé dodavatelské řetězce z Číny do zemí, jako je Vietnam. Stále více amerických společností vrací svou výrobu zpět do Ameriky; například Intel staví továrny na výrobu čipů v Ohiu a Arizoně.
Peking by však neměl být podceňován, zejména ne v oblasti technologií. V 60. a 70. letech, kdy byla Čína chudá, se státním vědcům přesto podařilo vyvinout vodíkovou a jadernou bombu a vypustit satelit. Číňané tyto snahy, v zemi známé jako "Dvě bomby, jedna družice", vyzdvihují jako úspěch vývoje a důkaz schopnosti země vyniknout. Si se snaží vdechnout stejného ducha i tomuto čipovému úsilí - nemá jinou možnost. Prohra v závodě o polovodiče znamená, že Čína bude vždy vydána na milost a nemilost zemím, které mají větší moc nad dodavatelským řetězcem čipů, jako jsou USA a Tchaj-wan. A to Si nebude tolerovat.
Zdroje: businessinsider.com, Unsplash.com